Do této mé nové knihy se vešlo 22 901 slov a ty se kamarádsky přičinily dát vzniknout čtrnácti vyprávěnkám. V ději některých jsem prubnul s inflačním nadhledem a covidovou fabulací zabrousit do doby dáno minulé a stvořil exhibici pohádkových postav. Byl to docela záhul.
Osm povídek krumlovského recesisty a spisovatele představuje situace z obyčejného života, nahlížené s humorným nadhledem. Ve druhé části knihy povídky doplňují humoristické kresby karikaturisty Miloslava Martenka.
Humoristické příběhy "Klubu Vejrů"- pánské stolní společnosti, jejíž členové měli smysl pro legraci a žertování. Nepřetvařovali se, zachovávali své Vejrovství, dávali je najevo pěkně od podlahy, ale nechlubili se jím. Přečtěte si tedy jejich příhody, které vám vyloudí úsměvy na tvářích.
Humorné povídky, autor souhlasí s výrokem svého oblíbence Marka Twaina, že rozdávat rady je zbytečné: Moudrý si poradí sám a hlupák stejně neposlechne. Uznává i to, že Češi jsou lišáci, kteří se dokážou že všeho vykroutit.
Zdalipak víte, vážení čtenáři, že v Českém Krumlově žijí permoníci a u Lipna je k potkání vodník, a že Jakub Krčín uměl parádně vyzrát i na čerty? Pokud si přečtete tuto knihu, dozvíte se nejen to, ale i mnohé jiné. Budete se podivovat, co vše se přihodilo v hospodě U Rumcajse či v hostinci u Dušků, kde se scházeli krumlovští Vejři.
Hlavními hrdiny jednotlivých příběhů se stávají členové spolku krumlovských Vejrů, což je pánský pivní spolek, založený roku 1968, který se pravidelně scházel v hostinci U Dušků. Humoristické povídky, jejichž děj je umístěn do Českého Krumlova a jeho okolí. Je plná humorných příhod Vejrů, což byla pánská stolní společnost, která se v minulém století pravidelně scházela v hostinci U Dušků. Vejři měli svá plenární zasedání, ideologické konference a kongresy. Největší událostí byl slet. Propagovali myšlenku, že i v hospodě si lze doplnit vzdělání. A zdůrazňovali, že teprve po třetím pivu se člověk stává politicky vyspělým. Dříve není záhodno se o politice u stolu bavit. Plánovali rovněž zvýšení Kletě, aby se stala nejvyšší horou v Čechách a doporučovali postavit v Krumlově místo sídlišť mrakodrap. Vcelku bez problému vyřešili přemístění kašny doprostřed náměstí, ale k různici došlo, zda to má být za doprovodu dechové hudby pana Čížka nebo má při tom účinkovat pěvecký sbor Dalibor. Nezapomínali ani na sport – upořádali běžecké závody po krumlovských hospodách, které měly překvapivý závěr.. Je pochopitelné, že autor použil fabulace a humorné nadsázky v duchu hesla, že s úsměvem jde všechno líp.
