Josef Opatrný Libri

Podtitul: Sedmiletá válka v Americe Průběh sedmileté války ve francouzských a britských koloniích v Americe a počátky zrodu samostatné zámořské velmoci. Britská a francouzská koloniální politika v severní Americe v 17. a 18. stol. První osady a kolonisté. Ohlas evropských mocenských střetů na americké půdě (válka o dědictví španělské). Sedmiletá válka. Porážka Francie a ztráta Kanady. Postupný úpadek vlivu evropských velmocí v Americe. Počátky emancipace provincií.

Kniha uvádí čtenáře do Ameriky prezidentské administrativy Ulyssese Simpsona Granta, do období bezprostředně následujícího po občanské válce. Jsou to léta posledních indiánských válek i velké vlny přistěhovalců a osídlování amerického západu a nevídaného průmyslového rozvoje.

Kniha není pouze historií občanské války ve Spojených státech. Velmi zevrubně probírá "nevojenské" stránky krvavého knofliktu, který více než před sto lety upoutal pozornost světové veřejnosti, jímž navíc skončila závislost Spojených států na Evropě a její výsledek poznamenal celé světové dějiny pro celé následující století. Tato občanská válka byla katalyzátorem řady procesů, které by se jinak těžko udály. Snad k nejzávažnějším náleží zákon o domovinách, podepsaný Abrahamem Lincolnem, který je dodnes charakterizován jako nejdůležitější zákon amerických dějin. - Doslov Svatoslava Raková. První vydání.

Kniha o konfliktech prérijních Indiánů s bělochy.

Amerika 19. stol. a její politická doktrina ve vztahu k okolním státům. Válka proti Mexiku jako součást hospodářské a politické expanze USA. Americká a mexická společnost 19. stol. Dominantní postavení USA v regionu (Monroova doktrina). Pronikání amerických kolonistů na území Mexika (Texas, Nové Mexiko, Kalifornie) ve 20.- 30. letech 19. stol. Opatření mexické vlády proti přistěhovalectví. Konflikty mezi přistěhovalci a orgány státní správy. Vyhlášení samostatnosti Texasu a jeho snaha o připojení k Unii. Vítězství expanzionistických politických kruhů v USA a válka. Její průběh a důsledky. Obrovské územní ztráty poraženého Mexika.... celý text

Nový pohled na poslední indiánské války na základě studia aktuálních amerických historických prací. Autor podrobně vylíčil příčiny a průběh střetnutí a bitev, výstižně popsal prostředí i významné postavy. Jedná se o nové, podstatně přepracované, vydání knihy, která vyšla pod názvem Poslední indiánské války.

Populárně vědecká studie sleduje životní osudy význačného mexického politika a státníka indiánského původu. Vypráví o Juárezově dětství, cestě za vzděláním a o politické činnosti ve funkci guvernéra a prezidenta. V širších historických souvislostech hodnotí Juárezovu účast v občanské válce a význam jeho pokrokových reforem nejen pro Mexiko, ale pro celou Latinskou Ameriku.

Od počátku anglické kolonizace Ameriky představoval jeden z jejích charakteristických rysů neustálý posun hranice k západu. Když dospěli v polovině 18. století hraničáři téměř na dohled španělských a francouzských kolonií a jejich postupu hrozilo zastavení, doznal atlantický svět kardinální změny a před britskými osadníky se otevřely nové horizonty. Válka za nezávislost tuto skutečnost jen potvrdila a v roce 1787 mohl formulovat Thomas Jefferson myšlenku vytvoření celokontinentální federace. Jednou z podmínek realizace bylo nalezení cesty napříč Severní Amerikou v oblasti řek Mississippi a Missouri a byl to právě Jefferson, který po koupi Louisiany vyslal v roce 1804 na západ Lewisovu a Clarkovu výpravu s tímto cílem. Během dvouletého putování se expedice úspěšně zhostila svého úkolu a otevřela severní pláně, Skalisté hory i Kalifornii s Oregonem nejprve lovcům kožešin a později i standardní kolonizaci.

Početný kolektiv autorů-odborníků včetně těch, kteří dlouhodobě působí na zahraničních univerzitách a ústavech, napsal pod vedením redakce Orientálního ústavu AV ČR více než 500 životopisných hesel s obsáhlou bibliografií, počínaje středověkými učenci a konče soudobými specialisty výše uvedených oborů, ať již jde o jazykovědce, historiky, etnografy či literární vědce a překladatele. Slovník však obsahuje i hesla umělců, spisovatelů či cestovatelů, jejichž dílo bylo těmito exotickými oblastmi ovlivněno či naopak zprostředkovávalo kulturní poselství Orientu, Afriky či Latinské Ameriky českému publiku.

Poslední bitva generála Custera u Little Bighornu.

Jedna z nejkratších a pro vítěze nejskvělejších válek v historii nerozhodovala jen o ziscích či ztrátách přímých účastníků – Španělska a Spojených států amerických. Významně ovlivnila i osudy bývalých španělských kolonií – Filipín, Portorika a především Kuby. Na tomto střetu nebyl však zajímavý pouze jeho výsledek, ale také cesta, jež vyvrcholila v dubnu 1898 americkým ultimátem. Samotnou válku pak rozhodla dvě střetnutí na moři. Americké válečné lodě potopily u Manily a u Santiaga plavidla španělská, což znemožnilo Španělům zásobovat koloniální oddíly a Madrid musel požádat o příměří. Pozemní bitva u Santiaga byla jen potvrzením této reality. Bleskové vítězství americké armády a námořnictva pak umožnilo Spojeným státům vstup na světovou scénu v roli velmoci, zatímco pro poražené Španělsko to znamenalo ztrátu i posledních zbytků lesku jejich někdejšího zaoceánského koloniálního panství.

Z dějin amerického kontinentu přitahuje stálou pozornost vztah mezi Indiány a bílým obyvatelstvem, kromě jiného tvořící součást historie tzv. Divokého západu. Indiánské války sedmdesátch a osmdesátých let devatenáctého století byly završením procesu, jenž začal už objevením Ameriky. Velká siouxská válka, jejíž součástí byla bitva u Little Bighornu, kde utrpěla americká armáda největší porážku v bojích s Indiány, je názornou ukázkou způsobu válčení malé ztráty na životech, ale dalekosáhlé změny pro poražené.

Práce českého odborníka na dějiny iberoamerické oblasti představuje ve stručném přehledu Kubu, její dějiny a současnost. Autor popisuje v krátkých kapitolách historii země - předkolumbovské kultury, příchod Španělů (1492), conquistu a kolonizaci země, boje za samostatnost a nezávislost i Castrovu Kubu současnosti. Stručný text vyzdvihuje i řadu významných osobností, které zasáhly do osudů země zejména v průběhu posledních dvou staletí. Na závěr je připojena kapitola o česko-kubánských vztazích, dále základní informace pro české turisty, bibliografická poznámka a přehledné encyklopedické heslo.

Druhé, aktualizované vydání práce našeho předního amerikanisty líčí dějiny území Panamy od jejích „indiánských počátků“ přes španělské panství až k samostatnosti území, která byla vyvolána výstavbou známého průplavu. Těžiště je přirozeně ve výkladu dějin 20. století, během něhož se Panama emancipovala, zvláštní pozornost je věnována problematice výstavby komunikace mezi Atlantikem a Tichým oceánem jak v původní podobě, tak rozšíření v roce 2016.

Šestého března 1836 zaútočily čtyři tisíce mexických vojáků na bývalou misijní stanici Alamo. Všichni obránci, anglicky mluvící texaští hraničáři, při obraně pevnůstky zahynuli a jejich smrt se stala mementem pro stovky příslušníků milice Tesasanů, kteří připravili po několika týdnech vítězům od Alama s pokřikem "Pamatujte na Alamo" u San Jacinta těžkou porážku. Bitva znamenala konec přináležitosti Texasu k Mexiku a stala se symbolem nezávislosti a součástí mýtu, který trvá dodneška. Ohlas pokřiku Texasanů od san Jacinta pak zněl opakovaně v průběhu 19. i 20. století, kdy střídaly slovo Alamo další výrazy, srov. například tituly amerických novin v únoru a březnu 1898 "Pamatujte na Maine". Mýtus Alama, jehož součástí byly odkazy na smrt nevinných žen a dětí povražděných po dobytí misie či pevnůstky vítěznými Mexičany přetrvával i v seriózní literatuře až do druhé poloviny 20. století, kdy rekonstruovali mexičtí a američtí historici skutečný průběh bitvy. Popis obléhání a dobytí Alama bude pak hlavní částí navrhované publikace, jistý epilog pak vytvoří popis bitvy u San Jacinta, kde zněl bojový pokřik "Pamatujte na Alamo" poprvé.

Historie mořeplavectví, záhadná zmizení nákladních lodí. Jak se z kavárny na Tower Street stala světoznámá pojišťovna Lloyd. Proč se potopila vlajková loď Vasa.

Abecedně seřazená encyklopedie obsahuje současné i historické státní útvary na území Ameriky, a to včetně tabulek vládců domorodých říší, prezidentů, císařů, místokrálů, guvernérů...

Málokterá problematika dějin amerického kontinentu přitahuje takovou pozornost české veřejnosti jako otázka vztahů mezi Indiány a bílým obyvatelstvem Ameriky, kromě jiného tvořící součást historie tzv. Divokého západu. Indiánské války sedmdesátých a osmdesátých let devatenáctého století byly završením procesu, jenž začal už objevením Ameriky či přinejmenším založením prvních anglických kolonií a znamenal nahrazování lovu, sběru a primitivního zemědělství zemědělstvím intenzívním, popřípadě jinými ekonomickými aktivitami. Velká siouxská válka, jejíž součástí byla bitva u Little Bighornu, kde utrpěla americká armáda největší porážku v bojích s Indiány, pak může sloužit v mnoha ohledech jako názorná ukázka způsobu válčení i výsledků střetnutí. Přinesla relativně malé ztráty na životech, přitom však dalekosáhlé změny pro poražené. Z plání přilehlých hor zmizeli indiánští lovci a přišli horníci, farmáři a chovatelé dobytka. Sedící býk, vítěz nad Custerem, odešel do Kanady a vrátil se k vystupování ve sbírce kuriozit. Jeho smrt v roce 1890 pak symbolizuje definitivní konec jednoho období dějin amerického kontinentu.

Publikace mapuje dějiny amerického kontinentu od konce 15. a až do počátku 20.století.

V lednu 1826 opustily španělské oddíly svou poslední pevnost na americkém kontinentě, přičemž Španělsku zůstaly pouze dvě kolonie – Kuba a Portoriko. Kuba byla pro Madrid důležitější, a tak se snažil vyhovět některým ekonomickým požadavkům kreolské elity, avšak v politice nehodlal ustupovat. To vedlo k anexionistickému hnutí, které usilovalo o připojení Kuby k USA. Tato hrozba přiměla Španělsko k novým slibům, které však nebyly splněny, což vyústilo v povstání v říjnu 1868, jež trvalo deset let a zasáhlo celou východní část Kuby. První válka za kubánskou nezávislost skončila vyčerpáním obou stran a neuspokojivým kompromisem. Následoval nový pokus o povstání, Maličká válka, která skončila rychlou porážkou. V devadesátých letech se José Martí v exilu připravoval na další válku, která vypukla v únoru 1895. Ačkoliv Martí padl na jejím začátku, Španělsko nebylo schopno porazit stoupence nezávislosti po tři roky. Válka narušila ekonomiku, což poškodilo obchodní zájmy USA. Tlak na Španělsko vedl k americko-španělské válce v roce 1898, která ukončila španělskou přítomnost na ostrově a zásadně ovlivnila americko-kubánské vztahy v následujícím století.

Dva naši přední amerikanisté přinášejí čtivě psané dějiny světové velmoci zahrnující počátky původního osídlení, objevitelské plavby, první bílé kolonisty, vznik proslulých dvanácti novoanglických osad, jejich osamostatnění, připojení francouzských a španělských území, indiánské války a dobývání Západu, válku Severu proti Jihu, cestu k prvořadému mocenskému postavení. Kniha je dovedena až k reakci americké společnosti na útoky 11. září 2001.

Pocházela z chudých poměrů argentinské provincie, ve škole vynikala jenom v recitaci. V patnácti letech odešla z domova a zamířila do hlavního města země, kde začínala jako herečka druhořadých rolí. Široce známou se stala díky účinkování v rozhlasových hrách, jako celebrita se účastnila charitativních akcí, kde se seznámila s jedním z představitelů vojenského režimu Juanem Domingem Perónem. Po dvou letech se stala jeho manželkou a absolvovala s ním kampaň před prezidentskými volbami vrcholící vítězným vstupem do prezidentského paláce. Nikdy neměla žádnou oficiální státní funkci, dosáhla však vlivu jako žádná žena předtím v argentinské historii. Otevřela tak cestu do vysoké politiky nejen ženám v Argentině, ale v celé Latinské Americe, kde se stala, a dodnes zůstala, symbolem levé části politického spektra.

Na pozadí politických událostí v zemích Severní, Střední a Jižní Ameriky zachycuje autor průběh budování a ovládnutí Panamského průplavu.

Stručný přehled života a díla revolucionáře, publicisty, básníka a diplomata připomíná velkou postavu politických a kulturních dějin Kuby 19. století. Seznamuje s radikálními myšlenkami Martího, jež tak hluboce ovlivnily další revoluční vývoj na Kubě, s jeho organizátorskou činností idůsledným bojem proti španělskému kolonialismu. Hodnotí jeho rozsáhlou publicistickou práci a dosud živé básnické dílo. 1. vydání.

Publikace se zabývá vztahy mezi střední Evropou a Latinskou Amerikou. Autoři se zaměřují převážně na období dvacátého století, kdy se kontakty mezi těmito regiony podstatnou měrou rozšířily a diverzifikovaly. Zatímco v devatenáctém století byly státy Latinské Ameriky pouze cílem středoevropských cestovatelů a jen výjimečně emigrantů, po první světové válce přicházely ze střední Evropy desítky tisíc lidí a v jejich stopách pak přišli političtí exulanti v době druhé světové války. Dalším impulzem pro rozvoj vztahů se staly události roku 1959 na Kubě, které poznamenaly kontakty obou regionů v oblasti politické, ekonomické i kulturní.

Praga. 23 cm. 324 p. il., mapa. Encuadernación en tapa blanda de editorial ilustrada. Colección 'Ibero-americana pragensia. Supplementum', numero coleccion(20/2007). Editor Josef Opatrný. Incluye referencias bibliográficas. Checoslovaquia. Relaciones. España. Opatrný, Josef. 1945- .. Este libro es de segunda mano y tiene o puede tener marcas y señales de su anterior propietario. 9788024614649

Kniha přibližuje historii, tradice a současný život na ostrově Kuba.

77 zeměpisných, historických, kulturních, přírodopisných... zajímavosti z Mexika.

Jímavě prosté verše a myšlenkově vytříbené eseje "apoštola kubánské revoluce", novináře a spisovatele Josého Martího.

Publikace přináší stručný přehled historického vývoje největší a nejlidnatější země střední Ameriky - a to od nejstarších dob po současnost.

Kolektivní monografie Las relaciones entre Europa Latina y América Latina 1945–1989 přináší studie patnácti českých a zahraničních autorů, kteří se zabývají vztahy střední Evropy a Latinské Ameriky v období studené války. Celý text je svědectvím proměny v důrazu studia studené války v posledních letech. Tradičním objektem zájmu tohoto období byly vztahy mezi USA a SSSR; dnes se zájem přesouvá na problematiku vzájemných vztahů států či celých regionů z táborů obou supermocností, v daném případě evropských vazalů Sovětského svazu a Latinské Ameriky. Z pochopitelných důvodů je věnována velká pozornost vztahům střední Evropy a Kuby, která se stala po roce 1959 sovětským předmostím na západní hemisféře.