Jiří Šolc Ordine dei libri

Jméno Bohumila Laušmana již dnešní mladé generaci většinou nic neříká, kdo sejde z očí, sejde, podle starého českého přísloví, také z mysli. Z očí české veřejnosti zmizel B. Laušman nedlouho po mocenském puči, kterým se v únoru 1948 Komunistická strana Československa zmocnila správy státu a lidských osudů na celých čtyřicet let. Pro udržení lidské paměti je to příliš dlouhá doba, a tak upadl v zapomnění, stejně, jako jiní představitelé české politiky, jako mnohé z hodnot doby předválečného Československa, kdy vstoupil na scénu veřejné činnosti pod praporem strany Československé sociální demokracie. Jeho osobnost a dramatický osud přibližuje českému čtenáři Jiří Šolc. S využitím poznatků dlouhodobého vlastního výzkumu archivních pramenů a literatury sleduje cestu posledního předsedy ČSSD před rokem 1948 od let jeho dospívání až po skon v cele Ruzyňské věznice a pokouší se napravit pokřivený obraz jeho osobnosti, na kterém se podepsal předešlý režim a jednostrannost pohledu českého exilu.

Podtitul: životní příběh majora Jaromíra Nechanského Major Jaromír Nechanský je jednou z nejzajímavějších tragických osobností protinacistického a protikomunistického odboje u nás. Mladý, v duchu první republiky vychovaný důstojník, se nesmířil s jejím zhroucením a odešel do zahraničí bojovat proti nacistickému Německu. Prošel Francií, vstoupil do naší zahraniční armády ve Velké Británii a v závěru války byl jako zpravodajec shozen na území vlasti. Tajně pronikl do Prahy, kde se podílel též na Květnovém povstání. Bezprostředně se mu nedostalo dostatečného uznání za mimořádné zásluhy a počal na krátký čas spolupracovat i s čs. rozvědkou, již tehdy ovládanou komunisty. V období po válce se stal též zetěm sociálně demokratického ministra Laušmana. Po únorových událostech byl však jeho postoj již jednoznačný. Začal spolupracovat s Američany, ale po krátké době byl zatčen, odsouzen k smrti a popraven. Vydání první.

Teprve sametový převrat otevřel dveře archivů a dal příležitost českým historikům k objektivnímu zkoumání moderních dějin našeho národa a státu od vzniku ČSR až do současnosti, do té doby nejednou a nejrůznějším způsobem zkreslovaných. Díky tomu se konečně dostala z přítmí i jedna z nejzáhadnějších postav tohoto období - generál František Moravec.

Kapitoly z historie československého odboje, jak zahraničního, tak domácího, z poslední světové války. Tato práce chce připomenout, že jsme jako národ ve zkoušce dějin obstáli se ctí a chce přispět k opětnému získání úcty, díků, uznání i pokory před těmi, kteří nezaváhali a chopili se zbraně, i před těmi, kteří zvažovali svá rozhodnutí a dali přednost boji před vyčkáváním dějinné spravedlnosti. Je jakýmsi zpravodajským pitavalem z různých úseků válečné činnosti.

Titulem Přijdeme za svítání se Jiří Šolc opět vrací ke zvláštním operacím československých parašutistů z let druhé světové války. Z jejich pestré škály se tentokrát snaží seznámit čtenáře s teroristickými akcemi, připravovanými a podnikanými z Velké Británie. Věnuje pochopitelně největší pozornost operaci Anthropoid, která se jediná uskutečnila se zdarem. Zasvěceně provádí čtenáře zákulisím motivů jejího průběhu od počátků ve Velké Británii, až k obětavému boji sedmi statečných v kryptě chrámu..

Čtenáři v České republice a na Slovensku znají autora, Jiřího Šolce, z jeho publikovaných studií a článků o zvláštních padákových akcí, podnikaných v létech druhé světové války čs. Zahraniční armádou na pomoc domácímu odboji v Protektorátu či na Slovensku ze západní fronty. V této knize, ZA FRONTOU NA VÝCHODĚ, se autor pouští do kvalifikovaného ozřejmení stejné problematiky, tentokrát však na frontě východní, v letech 1941 – 1945. V nelítostné válce s armádami nacistického Německa a jeho spojenců, provedly sovětské zpravodajské organizace na desítky tisíc zvláštních operací, jimiž chtěly zpravodajskou, sabotážní a bojovou činností narušit zázemí německé armády. Činily tak se střídavými úspěchy. Těchto akcí se také zúčastnilo na 410 československých občanů, jejichž osudy autor sleduje od jejich příchodu na sovětské území až po jejich činnost v německém týlu. Kniha ZA FRONTOU NA VÝCHODĚ, je zpracována z poznatků získaných autorem za pětatřicet let studia v československých archivech, svědectví pamětníků a kritického pohledu na normalizační literaturu. Z těchto důvodů ji lze bez nadsázky označit za nejucelenější přehled o zvláštních operacích československých parašutistů na frontě Rudé armády. Milovníci historické literatury o 2. světové válce jistě ocení zasvěcený pohled na podstatné stránky jejich přípravy a realizace.

Kniha je tématicky rozdělena do dvou částí. V první se autor zabývá historií našeho výsadkového vojska a stručně i vývojem této zbraně obecně. Můžeme se zde tedy dočíst nejen o počátečním neúspěšném pokusu vytvořit u nás první jednotku vojenských parašutistů v letech 1938 – 39, o našich výsadkářích za druhé světové války, o poválečném budování čs. výsadkového vojska a některých zajímavostech, jako například o sovětské zásilce tisícovky „nových“ padáků s výrobními značkami zatřenými barvou, aby se nedalo zjistit jejich skutečné stáří, ale i o zahraničních pokusech použít parašutisty v 1. světové válce, o meziválečném období a například o vysazení parašutistů u Arnhemu. Druhá část knihy je věnována vzpomínkám autora, ve kterých s humorem, ale rovněž s neobvyklou přímočarostí líčí své osudy v armádě i mimo ni. Kniha je, kromě fotografií, doplněna přílohami a poznámkovým blokem.