Maggiori informazioni sul libro
Průvodce stálou výstavou: guide to permanent exhibition: Führer durch die ständige Ausstellung. V posledních válečných letech, kdy německý zbrojní průmysl byl neustále více ohrožován leteckými nálety spojenců, rozhodli nacisté o přemístění části výroby do podzemí. Také v Litoměřicích měl být využit bývalý vápencový důl pod planinou Bídnice. Na jaře roku 1944 se zde začaly budovat podzemní továrny s krycími názvy Richard I a Richard II. K jejich výstavbě sem byly přivezeny tisíce vězňů, především Poláků, Jihoslovanů, Rusů, Francouzů, Belgičanů, Italů a dalších národností. V blízkosti budované továrny pro něj byl zřízen koncentrační tábor – pobočka kmenového tábora ve Flossenbürgu – zdroj pracovní síly. Vězňové upravovali terén na povrchu, razili štoly a připravovali prostory továrních hal. Speciálně vybraní jednotlivci se pak spolu s totálně nasazenými dělníky podíleli na výrobě součástek motorů k tankům, těžkým vojenským vozidlům a lodím. Po několik měsíců zde pracovalo i početné komando vězňů z terezínské věznice gestapa v Malé pevnosti. Nelidské zacházení, hlad, otrocká práce v podzemí, kde hrozily závaly a nakonec rozšíření epidemie tyfu způsobily, že z 18 000 vězňů, kteří sem byli deportováni, jich za necelý rok zahynulo na 4 500.
Acquisto del libro
Koncentrační tábor v Litoměřicích 1944-1945. Průvodce stálou výstavou, Miroslava Langhamerová
- Lingua
- Pubblicato
- 2008
Metodi di pagamento
Qui potrebbe esserci la tua recensione.
- Titolo
- Koncentrační tábor v Litoměřicích 1944-1945. Průvodce stálou výstavou
- Lingua
- Ceco, Inglese, Tedesco
- Autori
- Miroslava Langhamerová
- Editore
- Oswald
- Pubblicato
- 2008
- Pagine
- 66
- ISBN10
- 8085433982
- ISBN13
- 9788085433982
- Serie
- Tag
- Saggistica, Tema stórico, Storia, Storia Militare, Seconda guerra mondiale, XX Secolo, Olocausto, Campi di Concentramento, Persecuzione politica, Litoměřice
- Valutazione
- 5 su 5
- Descrizione
- Průvodce stálou výstavou: guide to permanent exhibition: Führer durch die ständige Ausstellung. V posledních válečných letech, kdy německý zbrojní průmysl byl neustále více ohrožován leteckými nálety spojenců, rozhodli nacisté o přemístění části výroby do podzemí. Také v Litoměřicích měl být využit bývalý vápencový důl pod planinou Bídnice. Na jaře roku 1944 se zde začaly budovat podzemní továrny s krycími názvy Richard I a Richard II. K jejich výstavbě sem byly přivezeny tisíce vězňů, především Poláků, Jihoslovanů, Rusů, Francouzů, Belgičanů, Italů a dalších národností. V blízkosti budované továrny pro něj byl zřízen koncentrační tábor – pobočka kmenového tábora ve Flossenbürgu – zdroj pracovní síly. Vězňové upravovali terén na povrchu, razili štoly a připravovali prostory továrních hal. Speciálně vybraní jednotlivci se pak spolu s totálně nasazenými dělníky podíleli na výrobě součástek motorů k tankům, těžkým vojenským vozidlům a lodím. Po několik měsíců zde pracovalo i početné komando vězňů z terezínské věznice gestapa v Malé pevnosti. Nelidské zacházení, hlad, otrocká práce v podzemí, kde hrozily závaly a nakonec rozšíření epidemie tyfu způsobily, že z 18 000 vězňů, kteří sem byli deportováni, jich za necelý rok zahynulo na 4 500.