Bookbot

České země za prvních Přemyslovců v 10.–12. století, II. díl: Svět doby knížecí

Valutazione del libro

Maggiori informazioni sul libro

Zatímco první díl knihy se zaměřil na politické dějiny a počátky přemyslovské moci, druhý díl se věnuje praktičtějším problémům. Zkoumá, jak říšští kronikáři vnímali české země a jak obraz "Boheman" v raně středověkých pramenech přispíval k utváření identity. Jaké praktické doklady vzájemné komunikace mezi českými zeměmi a říší existují? Odpověď hledáme ve stopách kultu svatého Václava, zejména v souvislosti se slavnostními svěceními kostelů, kde byly jeho ostatky, a v rukopisech václavských legend. Vazby se projevují také v hmotné kultuře, přičemž studium staveb ukazuje přítomnost vzorů a transfer myšlenek a pracovních postupů. Kapitola o sporu o staroslověnskou liturgii a písemnictví naznačuje možné vlivy jižní a východní kultury. Důležité otázky se týkají hranic knížecí moci, prostředků vlády a limitů výkonu moci, což je téma, které i dnes rozvíří diskusi mezi medievisty. Tři kapitoly nabízejí vodítka k diskusím o praktických limitech života v raném středověku a dynamice tehdejší společnosti. Význam církve ve středověku je nezpochybnitelný, a proto se následující kapitoly zaměřují na vznik základních církevních struktur a počátky klášterního života.

Pubblicazione

Acquisto del libro

České země za prvních Přemyslovců v 10.–12. století, II. díl: Svět doby knížecí, David Kalhous

Lingua
Pubblicato
2013
product-detail.submit-box.info.binding
(Copertina rigida)
Ti avviseremo via email non appena lo rintracceremo.

Metodi di pagamento

4,0
Molto buono
11 Valutazioni

Qui potrebbe esserci la tua recensione.

Lingua
Ceco
Editore
Libri
Pubblicato
2013
Formato
Copertina rigida
Pagine
264
ISBN10
807277509X
ISBN13
9788072775095
Serie
Valutazione
4 su 5
Descrizione
Zatímco první díl knihy se zaměřil na politické dějiny a počátky přemyslovské moci, druhý díl se věnuje praktičtějším problémům. Zkoumá, jak říšští kronikáři vnímali české země a jak obraz "Boheman" v raně středověkých pramenech přispíval k utváření identity. Jaké praktické doklady vzájemné komunikace mezi českými zeměmi a říší existují? Odpověď hledáme ve stopách kultu svatého Václava, zejména v souvislosti se slavnostními svěceními kostelů, kde byly jeho ostatky, a v rukopisech václavských legend. Vazby se projevují také v hmotné kultuře, přičemž studium staveb ukazuje přítomnost vzorů a transfer myšlenek a pracovních postupů. Kapitola o sporu o staroslověnskou liturgii a písemnictví naznačuje možné vlivy jižní a východní kultury. Důležité otázky se týkají hranic knížecí moci, prostředků vlády a limitů výkonu moci, což je téma, které i dnes rozvíří diskusi mezi medievisty. Tři kapitoly nabízejí vodítka k diskusím o praktických limitech života v raném středověku a dynamice tehdejší společnosti. Význam církve ve středověku je nezpochybnitelný, a proto se následující kapitoly zaměřují na vznik základních církevních struktur a počátky klášterního života.