Maggiori informazioni sul libro
Jeden z nejtalentovanějších tvůrců české poezie dvacátého století se v devíti básních pokusil analyzovat svůj niterný stav, který se pohybuje na vypjaté existenciální struně, doslova mezi životem a smrtí. Orten bytostně sdílí pocit vlastního ohrožení, propojený s tragickou situací jeho okupovaného národa. V těchto těžkých chvílích do jeho vědomí stále ostřeji proniká poznání, že svět je na pokraji zániku a zmaru, ztrácí svůj dosavadní pevný řád a jakékoli konání už proto nemá žádnou cenu. Pro Ortena se zhroutily všechny jistoty, z nichž nejcitelnější byla ztráta domova. V jeho verších se stále naléhavěji objevují elegické tóny smutku a trápení, strachu a nejistot, které ho zcela neúprosně a neodvratně posunují k hranici smrti. Orten hodnotí průběh svého života, loučí se s mládím i se svou láskou a smiřuje se s předtuchou blížícího se konce. Na chvíli se vrací i do okamžiků šťastného dětství, aby tyto obrazy vzápětí nahradil slokami o nezvratnosti lidského údělu. Neboť básník je už přesvědčen o tom, že i když "tak mlád, tak krutě mlád a zralý ponejprve," jeho osobní drama se naplňuje a spěje k tragickému závěru.
Acquisto del libro
Elegie, Jiří Orten
- Lingua
- Pubblicato
- 1969
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Copertina rigida)
Metodi di pagamento
Qui potrebbe esserci la tua recensione.
- Titolo
- Elegie
- Lingua
- Ceco
- Autori
- Jiří Orten
- Editore
- Československý spisovatel
- Pubblicato
- 1969
- Formato
- Copertina rigida
- Serie
- Prima pubblicazione
- 2019
- Titolo originale
- Elegie
- Valutazione
- 4,25 su 5
- Descrizione
- Jeden z nejtalentovanějších tvůrců české poezie dvacátého století se v devíti básních pokusil analyzovat svůj niterný stav, který se pohybuje na vypjaté existenciální struně, doslova mezi životem a smrtí. Orten bytostně sdílí pocit vlastního ohrožení, propojený s tragickou situací jeho okupovaného národa. V těchto těžkých chvílích do jeho vědomí stále ostřeji proniká poznání, že svět je na pokraji zániku a zmaru, ztrácí svůj dosavadní pevný řád a jakékoli konání už proto nemá žádnou cenu. Pro Ortena se zhroutily všechny jistoty, z nichž nejcitelnější byla ztráta domova. V jeho verších se stále naléhavěji objevují elegické tóny smutku a trápení, strachu a nejistot, které ho zcela neúprosně a neodvratně posunují k hranici smrti. Orten hodnotí průběh svého života, loučí se s mládím i se svou láskou a smiřuje se s předtuchou blížícího se konce. Na chvíli se vrací i do okamžiků šťastného dětství, aby tyto obrazy vzápětí nahradil slokami o nezvratnosti lidského údělu. Neboť básník je už přesvědčen o tom, že i když "tak mlád, tak krutě mlád a zralý ponejprve," jeho osobní drama se naplňuje a spěje k tragickému závěru.