Bookbot

Valutazione del libro

Parametri

  • 100pagine
  • 4 ore di lettura

Maggiori informazioni sul libro

V básnické tvorbě Lydie Romanské jsou dvě stálice – láska a tvorba – snadno zaměnitelné, bývají ve středu autorčiny výpovědi. Alfa i omega jejího člověčího hodnocení (a ovšemže sebehodnocení). S romantismem ženy vždy obhajovala věrnost, třeba i proti naléhající módě krátkodobých vztahů. A tak texty milostné i ty o zmáhání skutečnosti najdeme na stránkách čtvrté autorčiny knížky Poločas. Jako by si však nyní autorka uvědomovala, e náš život je bohatý (třebaže nelíbivý) a přimkla se ke skutečnosti více plochami. Jednou z nich je nemoc otce, matky a tetiček, jinou odcházení stromu dlouho provázejícího člověka a vlastní blížící se stáří, tou nejzazší pak – smrt. Spolu s bohatší výpovědí o tom, co zakusila a poznala, usiluje autorka o prostotu a větší výrazovost své poezie. Vždyť „poločas“ vyjadřuje jistou uplynulou dobu existence a naznačuje také hranici... předěl... Co bude následovat?...

Acquisto del libro

Poločas, Lydie Romanská, Vlasta Baránková

Lingua
Pubblicato
1989
product-detail.submit-box.info.binding
(In brossura)
Ti avviseremo via email non appena lo rintracceremo.

Metodi di pagamento

2,5
Sentimenti contrastanti
2 Valutazioni

Qui potrebbe esserci la tua recensione.

Titolo
Poločas
Lingua
Ceco
Editore
Profil
Pubblicato
1989
Formato
In brossura
Pagine
100
ISBN10
8070340339
ISBN13
9788070340332
Serie
Valutazione
2,5 su 5
Descrizione
V básnické tvorbě Lydie Romanské jsou dvě stálice – láska a tvorba – snadno zaměnitelné, bývají ve středu autorčiny výpovědi. Alfa i omega jejího člověčího hodnocení (a ovšemže sebehodnocení). S romantismem ženy vždy obhajovala věrnost, třeba i proti naléhající módě krátkodobých vztahů. A tak texty milostné i ty o zmáhání skutečnosti najdeme na stránkách čtvrté autorčiny knížky Poločas. Jako by si však nyní autorka uvědomovala, e náš život je bohatý (třebaže nelíbivý) a přimkla se ke skutečnosti více plochami. Jednou z nich je nemoc otce, matky a tetiček, jinou odcházení stromu dlouho provázejícího člověka a vlastní blížící se stáří, tou nejzazší pak – smrt. Spolu s bohatší výpovědí o tom, co zakusila a poznala, usiluje autorka o prostotu a větší výrazovost své poezie. Vždyť „poločas“ vyjadřuje jistou uplynulou dobu existence a naznačuje také hranici... předěl... Co bude následovat?...