Parametri
Maggiori informazioni sul libro
Svědectví z moskevských cel. Román zaznamenává autorovy autentické zážitky z ruských kriminálů druhé poloviny devadesátých let. Drsné podmínky, absolutní právní nejistota a svévole státní moci jakoby oproti minulým desetiletím nedoznaly žádné změny. Ruský spisovatel a disident Vladimir Bukovskij přirovnal svědectví Staševského k románům Alexandra Solženicyna. Detailní popis vězeňských reálií, od vzhledu a uspořádání cel až po muklovskou hierarchii a nezbytnou solidaritu, nabízí děsivý vhled do prostředí, kde v malém, omezeném prostoru tráví společně nekonečné dny zloději, vrazi, nevinní i donašeči. Staševskij podrobně líčí důmyslné systémy, kterými si vězni snaží ulehčit nelidské podmínky a přežít. Kniha je důkazem, že tradice ruské lágrové prózy bohužel stále ještě není u konce, protože ani její dějiště nepřestalo existovat. Pod pseudonymem Alexej Pavlov vydal autor knihu vlastním nákladem v Praze, při pokusech distribuovat ji v rodné zemi však narazil na neochotu a dokonce i strach román s vězeňskou tématikou prodávat, takže kniha se k ruským čtenářům nedostala. Prostřednictvím internetových stránek si ji však v Rusku přečetly stovky čtenářů a autorovi se dostalo množství nadšených ohlasů.
Ci sono attualmente del libroMělo to být jinak. Svědectví z moskevských cel (2008 ) in magazzino.
Acquisto del libro
Mělo to být jinak. Svědectví z moskevských cel, Il ja Ivanovič Staševskij
- Lingua
- Pubblicato
- 2008
- Rilegatura
- (Copertina rigida),
- Condizioni del libro
- In buone condizioni
- Prezzo
- 3,99 €
Metodi di pagamento
Qui potrebbe esserci la tua recensione.
- Lingua
- Ceco
- Editore
- Jota
- Pubblicato
- 2008
- Formato
- Copertina rigida
- ISBN10
- 807217553x
- ISBN13
- 9788072175536
- Serie
- Tag
- Saggistica, Storie vere, Biografie, Russia, Letteratura Russa, Prigione, Prigionieri, Libri proibiti
- Prima pubblicazione
- 2003
- Titolo originale
- Dolžno bylo byť ně tak
- Valutazione
- 3,85 su 5
- Descrizione
- Svědectví z moskevských cel. Román zaznamenává autorovy autentické zážitky z ruských kriminálů druhé poloviny devadesátých let. Drsné podmínky, absolutní právní nejistota a svévole státní moci jakoby oproti minulým desetiletím nedoznaly žádné změny. Ruský spisovatel a disident Vladimir Bukovskij přirovnal svědectví Staševského k románům Alexandra Solženicyna. Detailní popis vězeňských reálií, od vzhledu a uspořádání cel až po muklovskou hierarchii a nezbytnou solidaritu, nabízí děsivý vhled do prostředí, kde v malém, omezeném prostoru tráví společně nekonečné dny zloději, vrazi, nevinní i donašeči. Staševskij podrobně líčí důmyslné systémy, kterými si vězni snaží ulehčit nelidské podmínky a přežít. Kniha je důkazem, že tradice ruské lágrové prózy bohužel stále ještě není u konce, protože ani její dějiště nepřestalo existovat. Pod pseudonymem Alexej Pavlov vydal autor knihu vlastním nákladem v Praze, při pokusech distribuovat ji v rodné zemi však narazil na neochotu a dokonce i strach román s vězeňskou tématikou prodávat, takže kniha se k ruským čtenářům nedostala. Prostřednictvím internetových stránek si ji však v Rusku přečetly stovky čtenářů a autorovi se dostalo množství nadšených ohlasů.