Maggiori informazioni sul libro
Podtitul: Zápisky pátera Quirogy, zpovědníka císařovny. Historický román z doby třicetileté války popisuje tajnou milostnou romanci mezi velitelem císařských vojsk Albrechtem z Valdštejna a císařovnou Eleonorou, druhou manželkou Ferdinanda II. Časově je román vymezený obdobím před vypuknutím švédské války, kdy císař zbavil poprvé Valdštejna velení nad rakouskou armádou a jeho zákeřnou smrtí v roce 1634. V této krátké době se ve fiktivní výpovědi Diega Quirogy, kapucínského mnicha, který byl císařovniným osobním zpovědníkem, objevují náznaky hlubokého citu mezi Valdštejnem a císařovnou. Mnich zpovzdálí sleduje, jak zakázaný cit nezadržitelně sílí a sleduje i jeho očekávané následky. Podle jeho názoru mohl být skutečnou příčinou Valdštejnovy vraždy právě tento pečlivě skrývaný a rafinovaně maskovaný vztah, který v prostředí dvorských intrik neměl naději na utajení. Na počátku roku 1634 prohlásil Ferdinand Valdštejna za zrádce a dal ho zavraždit. Jeho zákeřná vražda pak navždy ochromila i životní sílu nekonvenční císařovny z rodiny mantovských Gonzagů.
Acquisto del libro
Valdštejn a Eleonora, Vladimír Přibský
- Lingua
- Pubblicato
- 2009
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Copertina rigida),
- Condizioni del libro
- In ottime condizioni
- Prezzo
- 2,49 €
Metodi di pagamento
Qui potrebbe esserci la tua recensione.
- Titolo
- Valdštejn a Eleonora
- Lingua
- Ceco
- Autori
- Vladimír Přibský
- Editore
- Ikar
- Pubblicato
- 2009
- Formato
- Copertina rigida
- ISBN10
- 8024911450
- ISBN13
- 9788024911458
- Serie
- Tag
- Narrativa, Prosa storica, Letteratura ceca, Amore, Tradimento, Intrighi, Seicento, Valdštejn, Mogli dei Sovrani
- Valutazione
- 2,9 su 5
- Descrizione
- Podtitul: Zápisky pátera Quirogy, zpovědníka císařovny. Historický román z doby třicetileté války popisuje tajnou milostnou romanci mezi velitelem císařských vojsk Albrechtem z Valdštejna a císařovnou Eleonorou, druhou manželkou Ferdinanda II. Časově je román vymezený obdobím před vypuknutím švédské války, kdy císař zbavil poprvé Valdštejna velení nad rakouskou armádou a jeho zákeřnou smrtí v roce 1634. V této krátké době se ve fiktivní výpovědi Diega Quirogy, kapucínského mnicha, který byl císařovniným osobním zpovědníkem, objevují náznaky hlubokého citu mezi Valdštejnem a císařovnou. Mnich zpovzdálí sleduje, jak zakázaný cit nezadržitelně sílí a sleduje i jeho očekávané následky. Podle jeho názoru mohl být skutečnou příčinou Valdštejnovy vraždy právě tento pečlivě skrývaný a rafinovaně maskovaný vztah, který v prostředí dvorských intrik neměl naději na utajení. Na počátku roku 1634 prohlásil Ferdinand Valdštejna za zrádce a dal ho zavraždit. Jeho zákeřná vražda pak navždy ochromila i životní sílu nekonvenční císařovny z rodiny mantovských Gonzagů.