Serie
Maggiori informazioni sul libro
Dvě věty o neúplnosti, které formuloval rakouský logik, brněnský rodák Kurt Gödel, patří k nejvýznamnějším, ale také k nejčastěji dezinterpretovaným objevům logiky a matematiky 20. století Tento geniální matematik byl blízkým přítelem Alberta Einsteina, ale sám se cítil intelektuálním vyhnancem. Americká autorka Rebecca Goldsteinová srozumitelně prezentuje strategii Gödelova slavného důkazu. Zároveň nás i provází intelektuální atmosférou míst, v nichž Gödel žil předválečné Vídně a poválečného Princetonu v USA. Popisuje jeho ojedinělé přátelství s Albertem Einsteinem a vysvětluje i jeho skrytou opozici vůči vlivným intelektuálním proudům jeho doby, především vůči pozitivismu proslulého Vídeňského kruhu a názorům neméně proslulého Ludwiga Wittgensteina.
Acquisto del libro
Neúplnost: důkaz a paradox Kurta Gödela, Rebecca Goldstein
- Lingua
- Pubblicato
- 2005
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Copertina rigida)
Metodi di pagamento
Qui potrebbe esserci la tua recensione.
- Lingua
- Ceco
- Autori
- Rebecca Goldstein
- Editore
- Dokořán
- Pubblicato
- 2005
- Formato
- Copertina rigida
- ISBN10
- 8073630575
- ISBN13
- 9788073630577
- Serie
- Grandi Scoperte
- Ritiro
- Velké objevy
- Tag
- Saggistica, Scienze sociali, Tema stórico, Storia, Storie vere, Biografie, Scienza e Matematica, Tematica filosofica, Filosofia, Scienza, Matematica, Storie di vita, Vienna, Logica, Biografie di scienziati, Matematici
- Titolo originale
- Incompleteness: The Proof and Paradox of Kurt Gödel
- Valutazione
- 4 su 5
- Descrizione
- Dvě věty o neúplnosti, které formuloval rakouský logik, brněnský rodák Kurt Gödel, patří k nejvýznamnějším, ale také k nejčastěji dezinterpretovaným objevům logiky a matematiky 20. století Tento geniální matematik byl blízkým přítelem Alberta Einsteina, ale sám se cítil intelektuálním vyhnancem. Americká autorka Rebecca Goldsteinová srozumitelně prezentuje strategii Gödelova slavného důkazu. Zároveň nás i provází intelektuální atmosférou míst, v nichž Gödel žil předválečné Vídně a poválečného Princetonu v USA. Popisuje jeho ojedinělé přátelství s Albertem Einsteinem a vysvětluje i jeho skrytou opozici vůči vlivným intelektuálním proudům jeho doby, především vůči pozitivismu proslulého Vídeňského kruhu a názorům neméně proslulého Ludwiga Wittgensteina.