Maggiori informazioni sul libro
Volná myšlenka byla vlivnou organizací vyjadřující nálady a zájmy antiklerikálně naladěné pokrokářské generace před první světovou válkou, ale i velké části liberálně nebo levicově orientované veřejnosti v nově vzniklé republice. Kudláčova kniha poprvé monograficky představuje působení Volné myšlenky a přidružených nebo odvozených organizací, zejména v letech 1905-1938. Ukazuje snahu vytvořit jakousi církev pro bezvěrce, zabývá se hlavními politickými tématy Volné myšlenky, kterými bylo laické školství a odluka církve od státu, upozorňuje na problematické momenty v činnosti a ideologii hnutí a dokládá také úzké vazby k abstinentním spolkům, ženskému hnutí, esperantistům či spolkům přátel žehu. V závěru shrnuje neúspěšné pokusy obnovit Volnou myšlenku jako vlivnou organizaci po roce 1945 a 1989.
Ci sono attualmente del libroPříběh(y) Volné myšlenky (2005 ) in magazzino.
Acquisto del libro
Příběh(y) Volné myšlenky, Antonín K. K. Kudláč
- Lingua
- Pubblicato
- 2005
- product-detail.submit-box.info.binding
- (In brossura),
- Condizioni del libro
- Danneggiato
- Prezzo
- 4,76 €
Metodi di pagamento
Qui potrebbe esserci la tua recensione.
- Titolo
- Příběh(y) Volné myšlenky
- Lingua
- Ceco
- Autori
- Antonín K. K. Kudláč
- Pubblicato
- 2005
- Formato
- In brossura
- Pagine
- 190
- ISBN10
- 8071066737
- ISBN13
- 9788071066736
- Serie
- Tag
- Saggistica, Tema stórico, Storia
- Valutazione
- 4 su 5
- Descrizione
- Volná myšlenka byla vlivnou organizací vyjadřující nálady a zájmy antiklerikálně naladěné pokrokářské generace před první světovou válkou, ale i velké části liberálně nebo levicově orientované veřejnosti v nově vzniklé republice. Kudláčova kniha poprvé monograficky představuje působení Volné myšlenky a přidružených nebo odvozených organizací, zejména v letech 1905-1938. Ukazuje snahu vytvořit jakousi církev pro bezvěrce, zabývá se hlavními politickými tématy Volné myšlenky, kterými bylo laické školství a odluka církve od státu, upozorňuje na problematické momenty v činnosti a ideologii hnutí a dokládá také úzké vazby k abstinentním spolkům, ženskému hnutí, esperantistům či spolkům přátel žehu. V závěru shrnuje neúspěšné pokusy obnovit Volnou myšlenku jako vlivnou organizaci po roce 1945 a 1989.



