Maggiori informazioni sul libro
Jedním z největších paradoxů krymské války, kde proti sobě stály pozemní a námořní síly Velké Británie, Francie, Turecka a Sardinského království na straně jedné a carského Ruska na straně druhé, je skutečnost, že tvrzení, že válka je hnacím motorem průmyslu, zde neplatí a že v tomto případě to bylo spíše naopak. Tato válka se odehrávala nejen na Krymském poloostrově, ale zasáhla rovněž Kavkaz, sever Ruska, Baltské moře, a dokonce se válčilo i na Dálném východě. Doprovázely ji legendy v podobě tzv. Dlouhé červené linie či Útoku lehké brigády, ale především statisíce mrtvých vojáků, a skončila tak, že vlastně nebylo jasné, kdo je tu vítěz a kdo poražený. Symbolem poloviny 19. století je průmysl ženoucí se kupředu mílovými kroky aniž by mu člověk dokázal stačit. Nové zbraně mnohem efektivněji ničily vojáky nepřítele. Parní stroj se usídlil v továrnách, lokomotivách a lodích. Tomu napomáhal i rozvoj telegrafu, fotografie, žurnalistiky, kdy poprvé mohli čtenáři získat ze svých novin reportáže díky osobní účasti novinářů a fotografů přímo na bojišti. To vše byla krymská válka. Přebal a grafickou úpravu navrhl Karel Kárász. Na přebalu byl použit výřez obrazu V.I.Nestěrenka „Sevastopol ubráníme“ (2005). Vydalo Nakladatelství Epocha s.r.o. Praha. Vydání první.
Acquisto del libro
Velký švindl: Krymská válka 1853-1855, Václav Králíček
- Lingua
- Pubblicato
- 2015
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Copertina rigida)
Metodi di pagamento
Qui potrebbe esserci la tua recensione.
- Lingua
- Ceco
- Autori
- Václav Králíček
- Editore
- Epocha (ČR)
- Pubblicato
- 2015
- Formato
- Copertina rigida
- Pagine
- 480
- ISBN10
- 8074252353
- ISBN13
- 9788074252358
- Serie
- Tag
- Saggistica, Tema stórico, Storia, Giornalismo narrativo, Storia Militare, XIX Secolo, Russia, Storia e fatti, Crimea, Impero Ottomano, Guerra di Crimea
- Valutazione
- 4,15 su 5
- Descrizione
- Jedním z největších paradoxů krymské války, kde proti sobě stály pozemní a námořní síly Velké Británie, Francie, Turecka a Sardinského království na straně jedné a carského Ruska na straně druhé, je skutečnost, že tvrzení, že válka je hnacím motorem průmyslu, zde neplatí a že v tomto případě to bylo spíše naopak. Tato válka se odehrávala nejen na Krymském poloostrově, ale zasáhla rovněž Kavkaz, sever Ruska, Baltské moře, a dokonce se válčilo i na Dálném východě. Doprovázely ji legendy v podobě tzv. Dlouhé červené linie či Útoku lehké brigády, ale především statisíce mrtvých vojáků, a skončila tak, že vlastně nebylo jasné, kdo je tu vítěz a kdo poražený. Symbolem poloviny 19. století je průmysl ženoucí se kupředu mílovými kroky aniž by mu člověk dokázal stačit. Nové zbraně mnohem efektivněji ničily vojáky nepřítele. Parní stroj se usídlil v továrnách, lokomotivách a lodích. Tomu napomáhal i rozvoj telegrafu, fotografie, žurnalistiky, kdy poprvé mohli čtenáři získat ze svých novin reportáže díky osobní účasti novinářů a fotografů přímo na bojišti. To vše byla krymská válka. Přebal a grafickou úpravu navrhl Karel Kárász. Na přebalu byl použit výřez obrazu V.I.Nestěrenka „Sevastopol ubráníme“ (2005). Vydalo Nakladatelství Epocha s.r.o. Praha. Vydání první.