Maggiori informazioni sul libro
Dramatické období změn na trůně v Rusku v letech 1682-1801 charakterizujeme jako palácové převraty. Autor analyzuje jejich přípravy, průběh a důsledky, stejně jako velkolepé kariéry mnoha osobností, které riskovaly vše, aby se chopily nejvyšší moci, ale i těch, které o ni přišly. Dále porovnává způsoby, jak se carové a carevny dostávali na trůn. Nevěnuje se pouze "velkým" palácovým převratům, ale také těm "malým", které vyhnaly různé regenty, favority či vedoucí hodnostáře, a zkoumá vedle vlády žen, dynastických souvislostí, otázky legitimity, podílu cizinců na vládě i intriky u dvora. Autor vychází z předpokladu, že politické dějiny coby metodologický přístup musí zapojit i perspektivu sociálních a kulturních dějin každodennosti, které mohou významně obohatit interpretaci při výzkumu dějin panovníků, dynastií, nejvyšších dvořanů, dvorských kamaril, diplomacie či ozbrojených složek.
Acquisto del libro
Car je mrtev, ať žije carevna! / Převraty na ruském dvoře v 18. století, František Stellner
- Lingua
- Pubblicato
- 2015
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Copertina rigida)
Metodi di pagamento
Qui potrebbe esserci la tua recensione.
- Titolo
- Car je mrtev, ať žije carevna! / Převraty na ruském dvoře v 18. století
- Lingua
- Ceco
- Autori
- František Stellner
- Pubblicato
- 2015
- Formato
- Copertina rigida
- Pagine
- 504
- ISBN10
- 8074223280
- ISBN13
- 9788074223280
- Serie
- Tag
- Saggistica, Tema stórico, Storia, Russia, XVIII secolo, Russia Imperiale, Rivoluzione, colpo di stato
- Valutazione
- 4,55 su 5
- Descrizione
- Dramatické období změn na trůně v Rusku v letech 1682-1801 charakterizujeme jako palácové převraty. Autor analyzuje jejich přípravy, průběh a důsledky, stejně jako velkolepé kariéry mnoha osobností, které riskovaly vše, aby se chopily nejvyšší moci, ale i těch, které o ni přišly. Dále porovnává způsoby, jak se carové a carevny dostávali na trůn. Nevěnuje se pouze "velkým" palácovým převratům, ale také těm "malým", které vyhnaly různé regenty, favority či vedoucí hodnostáře, a zkoumá vedle vlády žen, dynastických souvislostí, otázky legitimity, podílu cizinců na vládě i intriky u dvora. Autor vychází z předpokladu, že politické dějiny coby metodologický přístup musí zapojit i perspektivu sociálních a kulturních dějin každodennosti, které mohou významně obohatit interpretaci při výzkumu dějin panovníků, dynastií, nejvyšších dvořanů, dvorských kamaril, diplomacie či ozbrojených složek.