Maggiori informazioni sul libro
Studie, doplněná o třicet dokumentů z různých archivů, se zaměřuje na rychlý emancipační proces v československém federativním státě na konci roku 1989 a v první polovině roku 1990. Cílem je ukázat politické štěpení nejen mezi vrcholnými centry moci, ale i uvnitř těchto center a v českém a slovenském veřejném mínění. Zkoumá vztahy mezi exekutivou a legislativou, konkrétně prezidenta Václava Havla, považovaného za neformální hlavu postkomunistické vlády, a Federální shromáždění ČSSR jako nejvyššího zákonodárného orgánu. Hlavní interpretace se soustředí na konflikt dvou odlišných představ o uplatňování moci v přechodném období před červnovými parlamentními volbami. Havlova charismatická politika, založená na symbolických aktech, kontrastuje s konzervativnějším institucionálním pojetím politiky emancipujících se zákonodárných sborů. Tento konflikt se projevuje v obnoveném sporu mezi českou a slovenskou reprezentací, známém jako pomlčková válka, a představuje první zkoušku česko-slovenské demokracie, která od počátku čelila dezintegračním tendencím. Studie se ptá, co v této mocenské hře bylo nevyhnutelným důsledkem téměř půlstoleté absence svobodné politiky a čemu se dalo předejít.
Acquisto del libro
Konstituční, nebo existenciální revoluce?, Jiří Suk
- Lingua
- Pubblicato
- 2014
- product-detail.submit-box.info.binding
- (In brossura)
Metodi di pagamento
Ancora nessuna valutazione.
- Titolo
- Konstituční, nebo existenciální revoluce?
- Lingua
- Ceco
- Autori
- Jiří Suk
- Pubblicato
- 2014
- Formato
- In brossura
- ISBN10
- 8072851764
- ISBN13
- 9788072851768
- Serie
- Descrizione
- Studie, doplněná o třicet dokumentů z různých archivů, se zaměřuje na rychlý emancipační proces v československém federativním státě na konci roku 1989 a v první polovině roku 1990. Cílem je ukázat politické štěpení nejen mezi vrcholnými centry moci, ale i uvnitř těchto center a v českém a slovenském veřejném mínění. Zkoumá vztahy mezi exekutivou a legislativou, konkrétně prezidenta Václava Havla, považovaného za neformální hlavu postkomunistické vlády, a Federální shromáždění ČSSR jako nejvyššího zákonodárného orgánu. Hlavní interpretace se soustředí na konflikt dvou odlišných představ o uplatňování moci v přechodném období před červnovými parlamentními volbami. Havlova charismatická politika, založená na symbolických aktech, kontrastuje s konzervativnějším institucionálním pojetím politiky emancipujících se zákonodárných sborů. Tento konflikt se projevuje v obnoveném sporu mezi českou a slovenskou reprezentací, známém jako pomlčková válka, a představuje první zkoušku česko-slovenské demokracie, která od počátku čelila dezintegračním tendencím. Studie se ptá, co v této mocenské hře bylo nevyhnutelným důsledkem téměř půlstoleté absence svobodné politiky a čemu se dalo předejít.