Maggiori informazioni sul libro
Tato studie se zaměřuje na Stanislavského pojetí herectví jako procesu tvoření, což je úzce spojeno s objevem lidské kreativity v moderní době. Stanislavskij (1863–1938) přetváří výkon v roli na tvorbu postavy a posouvá se od psaného textu k inscenaci, přičemž režisér se stává klíčovou postavou v divadle. Jako režisér a pedagog se Stanislavskij soustředí na rozvoj herecké kreativity, přičemž jeho metoda vede od slov dramatického textu k tomu, co tato slova skrývají. Odkryté cesty moderního divadla reflektují vývoj, který zosobňuje Karl Rokitansky s ideou „od zjevného k skrytému“, jež inspirovala i Freuda. Stanislavskij nenapsal knihu o „tvůrčím podvědomí“, ale v rámci svého „systému“ nabídl postupy, jak zapojit podvědomí do vědomé tvorby. Umělečtí revolucionáři, inspirovaní vědeckým pohledem na svět, se snažili demystifikovat podobné „iracionální zdroje tvorby“, přičemž se nacházeli v industriální fázi modernity. Stanislavského úsilí o spojení vědomého s nevědomým a techniky s poiesis je relevantní pro současné otázky týkající se individuální tvořivosti a týmových projektů. Jeho závěr života, poznamenaný nemocí a specifickými podmínkami umělecké činnosti v SSSR, ukazuje na souvislost mezi tvorbou a zápasem moderního člověka se smrtí.
Acquisto del libro
Stanislavskij: Stanislavského objev herecké kreativity a jeho sociokulturní souvislosti, Jaroslav Vostrý
- Lingua
- Pubblicato
- 2018
- product-detail.submit-box.info.binding
- (In brossura)
Metodi di pagamento
Ancora nessuna valutazione.
- Titolo
- Stanislavskij: Stanislavského objev herecké kreativity a jeho sociokulturní souvislosti
- Lingua
- Ceco
- Autori
- Jaroslav Vostrý
- Editore
- KANT
- Pubblicato
- 2018
- Formato
- In brossura
- ISBN10
- 8074372618
- ISBN13
- 9788074372612
- Serie
- Descrizione
- Tato studie se zaměřuje na Stanislavského pojetí herectví jako procesu tvoření, což je úzce spojeno s objevem lidské kreativity v moderní době. Stanislavskij (1863–1938) přetváří výkon v roli na tvorbu postavy a posouvá se od psaného textu k inscenaci, přičemž režisér se stává klíčovou postavou v divadle. Jako režisér a pedagog se Stanislavskij soustředí na rozvoj herecké kreativity, přičemž jeho metoda vede od slov dramatického textu k tomu, co tato slova skrývají. Odkryté cesty moderního divadla reflektují vývoj, který zosobňuje Karl Rokitansky s ideou „od zjevného k skrytému“, jež inspirovala i Freuda. Stanislavskij nenapsal knihu o „tvůrčím podvědomí“, ale v rámci svého „systému“ nabídl postupy, jak zapojit podvědomí do vědomé tvorby. Umělečtí revolucionáři, inspirovaní vědeckým pohledem na svět, se snažili demystifikovat podobné „iracionální zdroje tvorby“, přičemž se nacházeli v industriální fázi modernity. Stanislavského úsilí o spojení vědomého s nevědomým a techniky s poiesis je relevantní pro současné otázky týkající se individuální tvořivosti a týmových projektů. Jeho závěr života, poznamenaný nemocí a specifickými podmínkami umělecké činnosti v SSSR, ukazuje na souvislost mezi tvorbou a zápasem moderního člověka se smrtí.