Maggiori informazioni sul libro
Vítězné národy mají své historické hrdiny, zatímco poražené obvykle lumpy. Časem se však z obou stávají hrdinové, nebo alespoň nositelé Nobelových cen míru. Literární hrdinové jsou vzácnější. Velká řecká literatura se pyšní Odysseem, Španělé donem Quijotem, Francouzi Gargantuou a Pantagruelem, a Češi mají Kašpárka, Švejka a Járu Cimrmana. Valašsko však nemá tolik štěstí. V Hrubé Lhotě se v roce 1876 v rodině Jana Karafiáta narodili jen Broučci. Příběh Jury Vičíka začíná jeho podivuhodným narozením a pokračuje pohádkovým dětstvím a mládím, které se promění v dospělost plnou zápasů s těžkými dějinami. Děj je však v této knize až na druhém místě; klíčová je „melasa řeči“, jak ji nazval autor Jaroslav Kovanda. Vičíkova postava se v ní stává kormidelníkem, zatímco se objevují zmínky o zlínské baťovské kolonce Letná, koupališti Baťák, automobilech a motorkách na Zlínsku, a figurách zlínské galérky. Dále se tu vyskytují Zbožáky a Valašsko, od Karlovicka po Vizovice, s atmosférou let „zarajchových“ a padesátých. Příběhy Jury Vičíka jsou psány v jeho rodné valaštině, což může některé ctitele pražského dialektu a spisovné češtiny znepokojit. Ale jak jinak!
Acquisto del libro
Nejaký Jura Vičík, Jaroslav Kovanda
- Lingua
- Pubblicato
- 2014
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Copertina rigida)
Metodi di pagamento
Qui potrebbe esserci la tua recensione.
- Titolo
- Nejaký Jura Vičík
- Sottotitolo
- Příběhy ze Zlína a okolí
- Lingua
- Ceco
- Autori
- Jaroslav Kovanda
- Editore
- Kniha Zlin
- Pubblicato
- 2014
- Formato
- Copertina rigida
- Pagine
- 122
- ISBN10
- 8074731669
- ISBN13
- 9788074731662
- Serie
- Ritiro
- WALT
- Valutazione
- 4,5 su 5
- Descrizione
- Vítězné národy mají své historické hrdiny, zatímco poražené obvykle lumpy. Časem se však z obou stávají hrdinové, nebo alespoň nositelé Nobelových cen míru. Literární hrdinové jsou vzácnější. Velká řecká literatura se pyšní Odysseem, Španělé donem Quijotem, Francouzi Gargantuou a Pantagruelem, a Češi mají Kašpárka, Švejka a Járu Cimrmana. Valašsko však nemá tolik štěstí. V Hrubé Lhotě se v roce 1876 v rodině Jana Karafiáta narodili jen Broučci. Příběh Jury Vičíka začíná jeho podivuhodným narozením a pokračuje pohádkovým dětstvím a mládím, které se promění v dospělost plnou zápasů s těžkými dějinami. Děj je však v této knize až na druhém místě; klíčová je „melasa řeči“, jak ji nazval autor Jaroslav Kovanda. Vičíkova postava se v ní stává kormidelníkem, zatímco se objevují zmínky o zlínské baťovské kolonce Letná, koupališti Baťák, automobilech a motorkách na Zlínsku, a figurách zlínské galérky. Dále se tu vyskytují Zbožáky a Valašsko, od Karlovicka po Vizovice, s atmosférou let „zarajchových“ a padesátých. Příběhy Jury Vičíka jsou psány v jeho rodné valaštině, což může některé ctitele pražského dialektu a spisovné češtiny znepokojit. Ale jak jinak!