Parametri
- 208pagine
- 8 ore di lettura
Maggiori informazioni sul libro
Jidiš, dnes už téměř zaniklý jazyk východoevropských chasidských štetlů, zanechal v dnešní češtině jen malou stopu: chucpe, mišpoche, košer a možná i čurbes, kibic, ksindl. Proč tedy otevírat takovou příručku? – A proč ne? odpověděl by Leo Rosten (Pan Kaplan má třídu rád) obligátní židovskou otázkou, na kterou nevíme, co říct. Třeba proto, že každé to podivné slovo, které nám předvádí, má šmrnc, sedí uprostřed vtipu na některý lidský a božský paradox – lásku, spravedlnost, peníze. Jazyk zaniká, ale židovský vtip je věčný, protože se posmívá a přitom laskavě a moudře pokyvuje hlavou. Vždyť vše je jinak. Není snad člověk komický i tragický zároveň, nepřipadá nám svět někdy absurdní a nepotřebujeme se zasmát i přes slzy?
Condizioni
Ci sono attualmente del libroJidiš pro radost (2013 ) in magazzino.
Acquisto del libro
Jidiš pro radost, Leo Calvin Rosten, Ota Ornest
- Lingua
- Pubblicato
- 2013
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Copertina rigida),
- Condizioni del libro
- In buone condizioni
- Prezzo
- 4,79 €
Metodi di pagamento
Qui potrebbe esserci la tua recensione.
- Titolo
- Jidiš pro radost
- Lingua
- Ceco
- Autori
- Leo Calvin Rosten, Ota Ornest
- Editore
- Leda
- Pubblicato
- 2013
- Formato
- Copertina rigida
- Pagine
- 208
- ISBN10
- 8073353334
- ISBN13
- 9788073353339
- Serie
- Tag
- Saggistica, Scienze sociali, Libri di testo, Esoterismo e religione, Dizionari Linguistici e Libri di Testo, Temi religiosi, Umorismo, Religione, Manuali e guide, Lingue, Giudaica, Ebrei, Dizionari, Letteratura ebraica, Giudaismo, Scherzi & Anecdoti, Cultura ebraica, Yiddish, Anecdoti ebraici
- Prima pubblicazione
- 1968
- Titolo originale
- The Joys of Yiddish
- Valutazione
- 4,2 su 5
- Descrizione
- Jidiš, dnes už téměř zaniklý jazyk východoevropských chasidských štetlů, zanechal v dnešní češtině jen malou stopu: chucpe, mišpoche, košer a možná i čurbes, kibic, ksindl. Proč tedy otevírat takovou příručku? – A proč ne? odpověděl by Leo Rosten (Pan Kaplan má třídu rád) obligátní židovskou otázkou, na kterou nevíme, co říct. Třeba proto, že každé to podivné slovo, které nám předvádí, má šmrnc, sedí uprostřed vtipu na některý lidský a božský paradox – lásku, spravedlnost, peníze. Jazyk zaniká, ale židovský vtip je věčný, protože se posmívá a přitom laskavě a moudře pokyvuje hlavou. Vždyť vše je jinak. Není snad člověk komický i tragický zároveň, nepřipadá nám svět někdy absurdní a nepotřebujeme se zasmát i přes slzy?