Parametri
- 264pagine
- 10 ore di lettura
Maggiori informazioni sul libro
Jacques Ranciere (1940) je francouzsky filosof, který se zabývá primárně otázkami politiky a estetiky. V 60. letech patřil k žákům a spolupracovníkům marxistického teoretika Louise Althussera, z jehož okruhu vzešel vlivný sborník Lire le Capital (Číst Kapitál), na němž se Ranciere autorsky podílel. Na přelomu 60. a 70. let nabývá Rancierovo myšlení svébytného charakteru. Do středu jeho zájmu si pozvolna razí cestu problematika rovnosti. Ta se stane trvalou součástí a klíčovým prvkem jeho myšlení. Monografie Jacques Ranciere se zaměřuje především na Rancierovu politickou a estetickou teorii, ale také na historický kontext jeho myšlení a jeho poměr k dílu některých jeho současníků, například k filosofii Jeana-Françoise Lyotarda či Alaina Badioua.
Acquisto del libro
Jacques Rancière, Ondřej Krochmalný
- Lingua
- Pubblicato
- 2021
- product-detail.submit-box.info.binding
- (In brossura)
Metodi di pagamento
Qui potrebbe esserci la tua recensione.
- Titolo
- Jacques Rancière
- Lingua
- Ceco
- Autori
- Ondřej Krochmalný
- Editore
- Rybka Publishers
- Pubblicato
- 2021
- Formato
- In brossura
- Pagine
- 264
- ISBN10
- 8087950607
- ISBN13
- 9788087950609
- Serie
- Tag
- Saggistica, Scienze sociali, Scienze politiche & Politica, Tematica filosofica, Filosofia, Regali per il nonno
- Valutazione
- 5 su 5
- Descrizione
- Jacques Ranciere (1940) je francouzsky filosof, který se zabývá primárně otázkami politiky a estetiky. V 60. letech patřil k žákům a spolupracovníkům marxistického teoretika Louise Althussera, z jehož okruhu vzešel vlivný sborník Lire le Capital (Číst Kapitál), na němž se Ranciere autorsky podílel. Na přelomu 60. a 70. let nabývá Rancierovo myšlení svébytného charakteru. Do středu jeho zájmu si pozvolna razí cestu problematika rovnosti. Ta se stane trvalou součástí a klíčovým prvkem jeho myšlení. Monografie Jacques Ranciere se zaměřuje především na Rancierovu politickou a estetickou teorii, ale také na historický kontext jeho myšlení a jeho poměr k dílu některých jeho současníků, například k filosofii Jeana-Françoise Lyotarda či Alaina Badioua.


