Parametri
- 888pagine
- 32 ore di lettura
Maggiori informazioni sul libro
Publikace představuje první komplexní přehled o budování celostátní sítě kulturních domů v socialistickém Československu. Tyto stavby, jakožto centra veřejného života, získaly značnou státní podporu v ekonomické, politické a legislativní sféře. Autoři se nezaměřují pouze na typologii těchto budov, ale také na jejich osvětový a emancipační potenciál a funkci jako nástroje pro organizaci a kontrolu volného času. Kniha zkoumá historické kořeny kulturních zařízení od 19. století a jejich vývoj v meziválečném období, přičemž se dotýká i doby po roce 1989, kdy se provozovatelé museli vyrovnávat s novými nároky. Pokrývá český a slovenský kontext, což umožňuje zachytit různé historické zkušenosti. Texty napsali odborníci jako Jiří Andrs, Jan Galeta a další, včetně předmluvy od britského historika kultury Davida Crowley. Kniha kombinuje odborný text s obrazovou publikací, obsahující fotografie Oskara Helcela a Martina Netočného, kteří dokumentovali kulturní domy v Česku a na Slovensku. Publikace je rozdělena do čtyř částí, přičemž každá se zaměřuje na různé aspekty výstavby a historie těchto institucí, včetně případových studií a dobových reprodukcí, z nichž mnohé jsou publikovány poprvé. Grafika: Tereza Hejmová, Adéla Svobodová.
Acquisto del libro
Osvěta, kultura, zábava: Kulturní domy v Československu, Irena Lehkoživová, Michaela Janečková
- Lingua
- Pubblicato
- 2024
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Copertina rigida)
Metodi di pagamento
Ancora nessuna valutazione.
- Lingua
- Ceco
- Pubblicato
- 2024
- Formato
- Copertina rigida
- Pagine
- 888
- ISBN10
- 8088308887
- ISBN13
- 9788088308881
- Serie
- Descrizione
- Publikace představuje první komplexní přehled o budování celostátní sítě kulturních domů v socialistickém Československu. Tyto stavby, jakožto centra veřejného života, získaly značnou státní podporu v ekonomické, politické a legislativní sféře. Autoři se nezaměřují pouze na typologii těchto budov, ale také na jejich osvětový a emancipační potenciál a funkci jako nástroje pro organizaci a kontrolu volného času. Kniha zkoumá historické kořeny kulturních zařízení od 19. století a jejich vývoj v meziválečném období, přičemž se dotýká i doby po roce 1989, kdy se provozovatelé museli vyrovnávat s novými nároky. Pokrývá český a slovenský kontext, což umožňuje zachytit různé historické zkušenosti. Texty napsali odborníci jako Jiří Andrs, Jan Galeta a další, včetně předmluvy od britského historika kultury Davida Crowley. Kniha kombinuje odborný text s obrazovou publikací, obsahující fotografie Oskara Helcela a Martina Netočného, kteří dokumentovali kulturní domy v Česku a na Slovensku. Publikace je rozdělena do čtyř částí, přičemž každá se zaměřuje na různé aspekty výstavby a historie těchto institucí, včetně případových studií a dobových reprodukcí, z nichž mnohé jsou publikovány poprvé. Grafika: Tereza Hejmová, Adéla Svobodová.