Parametri
- 808pagine
- 29 ore di lettura
Maggiori informazioni sul libro
První svazek rozměrné trilogie, která v předvečer druhé světové války (1937–1939) přinesla syntetizující pohled na vývoj moderní německé literatury a filozofie z hlediska proměn eschatologického myšlení. První díl se soustředí na epochu osvícenství a romantismu a jako jejich hlavní rys vykládá posuny křesťanské eschatologie směrem k „prométheovskému principu“, k imanentizujícímu a subjektivizujícímu pojetí vztahu mezi lidským duchem, přírodou, dějinami a božstvím. Spis má navzdory tematické šíři (od Lessinga či Herdera přes romantiky a idealisty až po Wagnera a Nietzscheho) sevřenou interpretační povahu a představuje vyrovnání s moderním německým myšlením, jak se rozvíjelo ne v teologických spisech, nýbrž v poezii a filozofii.
Acquisto del libro
Apokalypsa německé duše - Studie k nauce o posledních postojích / Svazek 1. Německý idealismus, Hans Urs von Balthasar
- Lingua
- Pubblicato
- 2024
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Copertina rigida)
Metodi di pagamento
Ancora nessuna valutazione.
- Titolo
- Apokalypsa německé duše - Studie k nauce o posledních postojích / Svazek 1. Německý idealismus
- Lingua
- Ceco
- Autori
- Hans Urs von Balthasar
- Editore
- Academia
- Pubblicato
- 2024
- Formato
- Copertina rigida
- Pagine
- 808
- ISBN10
- 8020035109
- ISBN13
- 9788020035103
- Serie
- Tag
- Saggistica, Scienze sociali, Esoterismo e religione, Tematica filosofica, Temi religiosi, Religione, Filosofia, Letteratura tedesca, Teologia, Storia Culturale, Apocalisse, Poesia Tedesca, Storia della filosofia, Eschatologia, Filosofia Tedesca
- Prima pubblicazione
- 1937
- Titolo originale
- Apokalypse der deutschen Seele: Studie zu einer Lehre von den letzten Dingen: Der deutsche Idealismus
- Descrizione
- První svazek rozměrné trilogie, která v předvečer druhé světové války (1937–1939) přinesla syntetizující pohled na vývoj moderní německé literatury a filozofie z hlediska proměn eschatologického myšlení. První díl se soustředí na epochu osvícenství a romantismu a jako jejich hlavní rys vykládá posuny křesťanské eschatologie směrem k „prométheovskému principu“, k imanentizujícímu a subjektivizujícímu pojetí vztahu mezi lidským duchem, přírodou, dějinami a božstvím. Spis má navzdory tematické šíři (od Lessinga či Herdera přes romantiky a idealisty až po Wagnera a Nietzscheho) sevřenou interpretační povahu a představuje vyrovnání s moderním německým myšlením, jak se rozvíjelo ne v teologických spisech, nýbrž v poezii a filozofii.