Parametri
- 480pagine
- 17 ore di lettura
Maggiori informazioni sul libro
Světově proslulý román z prostředí bojů ve vodách Atlantiku během druhé světové války je příběhem několika mladých příslušníků německého námořnictva, kterým válečná mašinérie vyměřila krutý a krátký život, v němž jsou nuceni se projevit v celé své lidské nahotě. „Zuřivý vztek ho postavil na nohy. Pološílený se vrhl k Wegenerovi – a rackové vzlétli. Teichmann vzal velitelovu hlavu do rukou a tělem mu zalomcoval zoufalý, bezmocný pláč. Měl pocit, že zešílí, když si uvědomil, že zatímco o sobě nevěděl, vyklovali rackové Wegenerovi oči. Nemohl pohnout rukama, aby je zaplašil, a tak mu ty potvory vyklovaly nejdřív jedno a pak i druhé oko. Z prázdných důlků stékaly dvě rudé stružky…“
Acquisto del libro
Žraloci a malé ryby, Wolfgang Ott
- Lingua
- Pubblicato
- 2026
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Copertina rigida)
Metodi di pagamento
Qui potrebbe esserci la tua recensione.
- Titolo
- Žraloci a malé ryby
- Lingua
- Ceco
- Autori
- Wolfgang Ott
- Editore
- Naše vojsko
- Pubblicato
- 2026
- Formato
- Copertina rigida
- Pagine
- 480
- ISBN13
- 9788020621283
- Serie
- Tag
- Saggistica, Tema stórico, Storia, Tecnologia & Ingegneria, Auto & Trasporti, Germania, Storia Militare, Francia, Prosa di guerra, Guerre, Seconda guerra mondiale, Adattato in un film, Romanzi autobiografici, Marina militare, Sottomarini, Battaglie Navali, Guerra Sottomarina
- Prima pubblicazione
- 1956
- Titolo originale
- Haie und kleine Fische
- Valutazione
- 4,6 su 5
- Descrizione
- Světově proslulý román z prostředí bojů ve vodách Atlantiku během druhé světové války je příběhem několika mladých příslušníků německého námořnictva, kterým válečná mašinérie vyměřila krutý a krátký život, v němž jsou nuceni se projevit v celé své lidské nahotě. „Zuřivý vztek ho postavil na nohy. Pološílený se vrhl k Wegenerovi – a rackové vzlétli. Teichmann vzal velitelovu hlavu do rukou a tělem mu zalomcoval zoufalý, bezmocný pláč. Měl pocit, že zešílí, když si uvědomil, že zatímco o sobě nevěděl, vyklovali rackové Wegenerovi oči. Nemohl pohnout rukama, aby je zaplašil, a tak mu ty potvory vyklovaly nejdřív jedno a pak i druhé oko. Z prázdných důlků stékaly dvě rudé stružky…“