Maggiori informazioni sul libro
V knize básník reflektuje stárnutí a s vášnivým zaujetím milovaný svět bylin a dřevin. Nelítostný posun životem je pro něj stále vyhrocenější, s mementy skrytými v metaforických kouzlech a asociacích. Hrbáč se nebojí poetizujících sond do dětských a jinošských let, přičemž sbírku rámují scenérie typicky středoevropských ročních období. „S Petrem Hrbáčem se známe třiačtyřicet let. Když mu bylo sedmnáct, ukázal mi své básně, a hned jsem poznal jeho talent. V průběhu let jsme prožili mnohé epické i lyrické chvíle, a já četl jeho verše. Teď jsem s ním na okraji topologické propasti a poznávám jeho konstanty, obohacené časem: vypjaté zvuky přecházející v hudbu, botanické horoucnosti, dendrologická vidění a úžehy láskou k tvorstvu. Jeho slova o poutích krajinami, o krocích a nášlapech, jsou plná vášně a smyslnosti. Nadoraz, s trýznivou vášní, smysly a intelekt tančí v orgiastickém rytmu. Kdo jiný než Petr Hrbáč by dal básni název Čajová krása pěnišníku?“
Acquisto del libro
Na okraji topologické propasti, Petr Hrbáč
- Lingua
- Pubblicato
- 2018
- product-detail.submit-box.info.binding
- (In brossura)
Metodi di pagamento
Qui potrebbe esserci la tua recensione.
- Titolo
- Na okraji topologické propasti
- Lingua
- Ceco
- Autori
- Petr Hrbáč
- Editore
- Druhé město
- Pubblicato
- 2018
- Formato
- In brossura
- Pagine
- 74
- ISBN10
- 8072274074
- ISBN13
- 9788072274079
- Serie
- Tag
- Narrativa, Poesia, Poesia Ceca
- Prima pubblicazione
- 2018
- Titolo originale
- Na okraji topologické propasti
- Valutazione
- 5 su 5
- Descrizione
- V knize básník reflektuje stárnutí a s vášnivým zaujetím milovaný svět bylin a dřevin. Nelítostný posun životem je pro něj stále vyhrocenější, s mementy skrytými v metaforických kouzlech a asociacích. Hrbáč se nebojí poetizujících sond do dětských a jinošských let, přičemž sbírku rámují scenérie typicky středoevropských ročních období. „S Petrem Hrbáčem se známe třiačtyřicet let. Když mu bylo sedmnáct, ukázal mi své básně, a hned jsem poznal jeho talent. V průběhu let jsme prožili mnohé epické i lyrické chvíle, a já četl jeho verše. Teď jsem s ním na okraji topologické propasti a poznávám jeho konstanty, obohacené časem: vypjaté zvuky přecházející v hudbu, botanické horoucnosti, dendrologická vidění a úžehy láskou k tvorstvu. Jeho slova o poutích krajinami, o krocích a nášlapech, jsou plná vášně a smyslnosti. Nadoraz, s trýznivou vášní, smysly a intelekt tančí v orgiastickém rytmu. Kdo jiný než Petr Hrbáč by dal básni název Čajová krása pěnišníku?“