Maggiori informazioni sul libro
Polská poezie měla a má silný sklon k reflexivitě, tak jak to dokládají C. Miłosz či Z. Herbert, nejvýznamnější představitelé této tradice v novodobé polské poezii. Do řečiště této tradice vstoupil svou poémou Oleandr (původně vyšla ve Varšavě v roce 2010) i současný polský básník Marcin Kurek. Jeho poéma, psaná silně prozaizovaným veršem, má blízko k asociativnímu pásmu, v němž plyne proud vzpomínek bez přerušení, aby vypovídal o jedinečném lidském osudu. Polské i italské reálie básník loví z paměti, aby v nich odhaloval skutečnost na cestě do „země tužeb a klamu“, jak si ji dávno vysnil citovaný prokletý básník G. Nerval. Stálé prolínání snových představ se skutečností, stejně jako setkávání živých a mrtvých i jisté předznamenání lidského konce symbolizované jedovatým oleandrem, vytváří emotivně strhující pásmo o touze člověka proniknout pevninou vzpomínek, „abys viděl, co leží na dně, bez konce …“. Bylo-li setkání s Posledními básněmi C. Miłosze (Triáda 2011) pro českého čtenáře velmi silným zážitkem, mohla by i poéma Marcina Kureka, ve velmi citlivém překladu Jaroslava Šubrta, přispět k hlubšímu poznání současné polské poezie, jež měla u nás vždy své obdivovatele.
Acquisto del libro
Oleandr, Marcin Kurek
- Lingua
- Pubblicato
- 2014
- product-detail.submit-box.info.binding
- (In brossura)
Metodi di pagamento
Qui potrebbe esserci la tua recensione.
- Titolo
- Oleandr
- Lingua
- Ceco
- Autori
- Marcin Kurek
- Editore
- Triáda
- Pubblicato
- 2014
- Formato
- In brossura
- Pagine
- 60
- ISBN10
- 8074741087
- ISBN13
- 9788074741081
- Serie
- Prima pubblicazione
- 2010
- Titolo originale
- Oleander
- Valutazione
- 4 su 5
- Descrizione
- Polská poezie měla a má silný sklon k reflexivitě, tak jak to dokládají C. Miłosz či Z. Herbert, nejvýznamnější představitelé této tradice v novodobé polské poezii. Do řečiště této tradice vstoupil svou poémou Oleandr (původně vyšla ve Varšavě v roce 2010) i současný polský básník Marcin Kurek. Jeho poéma, psaná silně prozaizovaným veršem, má blízko k asociativnímu pásmu, v němž plyne proud vzpomínek bez přerušení, aby vypovídal o jedinečném lidském osudu. Polské i italské reálie básník loví z paměti, aby v nich odhaloval skutečnost na cestě do „země tužeb a klamu“, jak si ji dávno vysnil citovaný prokletý básník G. Nerval. Stálé prolínání snových představ se skutečností, stejně jako setkávání živých a mrtvých i jisté předznamenání lidského konce symbolizované jedovatým oleandrem, vytváří emotivně strhující pásmo o touze člověka proniknout pevninou vzpomínek, „abys viděl, co leží na dně, bez konce …“. Bylo-li setkání s Posledními básněmi C. Miłosze (Triáda 2011) pro českého čtenáře velmi silným zážitkem, mohla by i poéma Marcina Kureka, ve velmi citlivém překladu Jaroslava Šubrta, přispět k hlubšímu poznání současné polské poezie, jež měla u nás vždy své obdivovatele.