Maggiori informazioni sul libro
Jedna z prvních knih, které Erazim Kohák vydal doma po návratu z exilu. Ve čtrnácti přednáškách komentuje problémy, jimž lidé ve své době čelili a jimž se věnovali myslitelé od „počátku lidství“ až po naši současnost. Autor označoval knížku jako „skripta“, což znamenalo nejen to, že vychází z univerzitních přednášek, ale především to, že nejsou dogmatem, konečným závěrem myšlení. Řečeno vlastními slovy autora, zachycují jen jeden moment v pokračujícím, nikdy nekončícím zápolení člověka s mnohotvárností lidských možností. Své teze z roku 1992 (vydané poprvé 1993) předkládá spíš jako něco, o čem chce debatovat, než jako něco, co by chtěl obhajovat. „Tyto přednášky představují cosi jako pokus o kulturní sebenazření v zrcadle dějin v údobí radikálního zpochybnění našich samozřejmostí. Ač se dějinami zabývají, nejde v nich o dějiny samé, nýbrž o nahlédnutí problémů a možností lidského bytí pro nás, dědice a nositele evropské civilizace.“
Acquisto del libro
Člověk, dobro a zlo: O smyslu života v zrcadle dějin, Erazim Kohák
- Lingua
- Pubblicato
- 2024
- Rilegatura
- (In brossura)
Metodi di pagamento
Qui potrebbe esserci la tua recensione.
- Titolo
- Člověk, dobro a zlo: O smyslu života v zrcadle dějin
- Lingua
- Ceco
- Autori
- Erazim Kohák
- Editore
- Karolinum
- Pubblicato
- 2024
- Formato
- In brossura
- Pagine
- 338
- ISBN10
- 8024658496
- ISBN13
- 9788024658490
- Serie
- Valutazione
- 4,55 su 5
- Descrizione
- Jedna z prvních knih, které Erazim Kohák vydal doma po návratu z exilu. Ve čtrnácti přednáškách komentuje problémy, jimž lidé ve své době čelili a jimž se věnovali myslitelé od „počátku lidství“ až po naši současnost. Autor označoval knížku jako „skripta“, což znamenalo nejen to, že vychází z univerzitních přednášek, ale především to, že nejsou dogmatem, konečným závěrem myšlení. Řečeno vlastními slovy autora, zachycují jen jeden moment v pokračujícím, nikdy nekončícím zápolení člověka s mnohotvárností lidských možností. Své teze z roku 1992 (vydané poprvé 1993) předkládá spíš jako něco, o čem chce debatovat, než jako něco, co by chtěl obhajovat. „Tyto přednášky představují cosi jako pokus o kulturní sebenazření v zrcadle dějin v údobí radikálního zpochybnění našich samozřejmostí. Ač se dějinami zabývají, nejde v nich o dějiny samé, nýbrž o nahlédnutí problémů a možností lidského bytí pro nás, dědice a nositele evropské civilizace.“