Maggiori informazioni sul libro
V knize Přítomnost Boha v dějinách představuje Fackenheim svůj koncept „zakládajících zkušeností“ judaismu – společných, znovu zpřítomňovaných zkušeností, jež stvrzují víru v neomezeného Boha, přítomného v omezených lidských dějinách. Tuto víru včetně jejích nevyhnutelných paradoxů považuje za ústřední pro židovství i křesťanství, jež označuje za „dějinná náboženství“. Otázkou dnešního židovství pak je, jak smířit Boha dějin s bezprecedentní událostí holocaustu. Židovství i křesťanství se navíc musí během posledního století vyrovnávat se sekularismem: pokud je biblický Bůh bohem veškerých dějin, musí být i bohem současných sekulárních dějin, a to včetně novodobých katastrof jako je holocaust či Hirošima. V závěru autor naznačuje možnost nové, postnáboženské a postsekulární situace.
Acquisto del libro
Přítomnost Boha v dějinách, Emil Ludwig Fackenheim
- Lingua
- Pubblicato
- 2013
- product-detail.submit-box.info.binding
- (In brossura),
- Condizioni del libro
- In ottime condizioni
- Prezzo
- 4,89 €
Metodi di pagamento
Ancora nessuna valutazione.
- Titolo
- Přítomnost Boha v dějinách
- Lingua
- Ceco
- Autori
- Emil Ludwig Fackenheim
- Editore
- Oikoymenh
- Pubblicato
- 2013
- Formato
- In brossura
- Pagine
- 103
- ISBN10
- 8072984810
- ISBN13
- 9788072984817
- Serie
- Tag
- Saggistica, Scienze sociali, Tema stórico, Esoterismo e religione, Storia, Tematica filosofica, Temi religiosi, Religione, Filosofia, Temi cristiani, Cristianesimo, Fede, Ebrei, Giudaismo, Dio, Storia dell'umanità, Filosofia della storia, Teodicea
- Prima pubblicazione
- 1970
- Titolo originale
- Goďs Presence in History
- Descrizione
- V knize Přítomnost Boha v dějinách představuje Fackenheim svůj koncept „zakládajících zkušeností“ judaismu – společných, znovu zpřítomňovaných zkušeností, jež stvrzují víru v neomezeného Boha, přítomného v omezených lidských dějinách. Tuto víru včetně jejích nevyhnutelných paradoxů považuje za ústřední pro židovství i křesťanství, jež označuje za „dějinná náboženství“. Otázkou dnešního židovství pak je, jak smířit Boha dějin s bezprecedentní událostí holocaustu. Židovství i křesťanství se navíc musí během posledního století vyrovnávat se sekularismem: pokud je biblický Bůh bohem veškerých dějin, musí být i bohem současných sekulárních dějin, a to včetně novodobých katastrof jako je holocaust či Hirošima. V závěru autor naznačuje možnost nové, postnáboženské a postsekulární situace.