Ramón Gómez de la Serna fu uno scrittore, drammaturgo e agitatore d'avanguardia spagnolo, noto soprattutto per le sue "greguerías". Questa concisa forma poetica, simile a una battuta comica in una sola frase, offre una prospettiva nuova e spesso umoristica sul mondo. Il suo approccio innovativo al linguaggio e alla forma influenzò notevolmente i movimenti artistici del suo tempo, incluso il surrealismo. Gómez de la Serna produsse un'ampia opera in vari generi letterari, lasciando un'eredità di osservazioni giocose ma profonde.
Dentro de la obra de Ramón Gómez de la Serna, Senos (1917) tiene un significado muy especial: por un lado, es uno de los títulos más sugestivos entre sus misceláneas, compuestas de breves fragmentos que asedian un único tema, estrategia que dio títulos como El circo, El Rastro o Gollerías; por otro lado, es uno de los monum entos de erotismo español (largo tiempo prohibido durante el franquismo) y uno de los más turbadores acercamientos al particular fetichismo ramoniano.
A tribute to two great Spanish personalities of our century, the painter Salvador Dali and the writer Ramon Gomez de la Serna. Gomez's study of Dali, who illustrated the text, was almost complete when the writer died in 1963. About fifteen years later the work was discovered among some of Gomez's writings, photographs and illustrations and published posthumously as this magnificent book.
Román španělského spisovatele. 26. svazek edice Symposion. Kromě vydání na papíře "Antik" vyšlo 500 číslovaných výtisků na papíře "Japan Banzay" a 50 výtisků na papíře Van Gelder, z nichž výtisky s číslem 1 - 25 jsou autorem podepsány.
Dans l'immense production littéraire de Ramon Gomez de la Serna, la gregueria est un genre qu'il n'a cessé de cultiver. De 1910 à 1962, les greguerias seront publiées dans la presse, incrustées dans d'autres livres, maintes fois réunies, inédites pour certaines, elles sont de véritables petits chefs-d'œuvre, des notations délicates, de purs joyaux ciselés dans le laboratoire génial de l'auteur. [...]
Město Kinolandie, utopický obraz budoucího světa, žije pouze pro filmové umění. Z dálky připomíná bizarní syntézu světových metropolí, kde obyvatelé existují v líném bezčasí neděle, obklopeni zdánlivou pohodou a optimismem. Tento falešný svět, náhražka reality, se proměňuje v podivný lunapark, v němž se lidé neustále snaží o vzrušující zážitky, přičemž propadají nekonečné nudě. Absolutní zábava paradoxně vyúsťuje v absolutní nudu, a milostné vztahy jsou povrchní a deformované. Skutečnost a fikce se prolínají, čímž se stírá hranice mezi reálným a umělým světem.
Autentické věci jsou nahrazovány falešnými náhražkami, neboť to pravdivé je pro film nezajímavé. Sernova polemika o uměleckém vyjádření literatury a filmu se dotýká současné reality, kde jsme zahlcováni chaotickými fragmenty, které formují naši percepci světa a vrhají nás do pseudoreality médií. Ta šíří kult mládí a umělou krásu. Autor demytizuje a groteskně zobrazuje svět zábavy a novodobé mýty spojené s vizuální kulturou.
Ramón Gómez de la Serna (1888–1963), významná postava meziválečné avantgardy ve Španělsku, se po vypuknutí španělské občanské války v roce 1936 uchýlil do Buenos Aires, kde strávil zbytek života. Je autorem rozsáhlého díla zahrnujícího většinu literárních žánrů.
Příběh je neobyčejný. Pokusy tohoto mladého lékaře předpokládají nové, blahodárné vědění. Doktor Vivar - příjmení čistého původu proti cizokrajnému příjmení, které je nezbytné při každém novotáři - bydlí zde, blízko vás, docela vedle vás, v tiché a světlé ulici, skryt v koutě, neznám, v domě prostém, který však má veselé balkony s volným rozhledem.
