Gabriel Gössel Libri

Kniha je určena těm čtenářům, kteří se zajímají o kulturní dění v českých zemích i ve světě, jak ho v první polovině dvacátého století reflektovaly tehdejší zvukové nosiče, tedy voskové fonoválečky a standardní šelakové gramodesky. Je koncipována podobně jako v roce 2000 stejným autorem publikovaná kniha Fonogram – praktický průvodce historií záznamu zvuku. Fonogram 2 tvoří čtyři základní oddíly: 1. Trocha historie a historek 2. Jakpak bylo u nás doma? 3. Kdo byl kdo 4. Gramofonové firmy a etikety Knihu „Fonogram 2“ provází na 530 stranách textu více než tisícovka převážně barevných vyobrazení malebných dobových „mluvicích strojů“, umělců a orchestrů známých z gramodesek a faksimile četných propagačních materiálů dnes již dávno zaniklých gramofonových společností, které svými nahrávkami zásobovaly v první polovině dvacátého století posluchače v českých zemích i v zahraniční.... celý text

Celobarevná, bohatě obrazově vypravená publikace chce přístupnou formou upozornit na historický fenomén gramodesek v období vymezeném mechanickým záznamem zvuku (1900–1926) – v éře nepochybně zajímavé nejen z hlediska technického pokroku. Abecední seznam etiket v kvalitních reprodukcích zahrnuje etikety takových gramodesek, kde se na realizaci příslušné nahrávky podílel český interpret, ať šlo o instrumentalistu, vokalistu nebo dirigenta českého či zahraničního hudebního tělesa. Tento soupis je odrazovým můstkem k předvedení tehdejší grafické vynalézavosti, různorodosti repertoáru a k oživení mnoha jmen neprávem zapomenutých umělců. Čtenář se ve zhuštěné a čtivé formě dozví základní informace, ale i „perličky“ o okolnostech tehdejšího způsobu natáčení. Publikaci doplňuje rejstřík jmen a firem.

Sto plus dvě etikety: nahrávky na gramodeskách v éře elektrického záznamu zvuku, 1926-1946.

Zachytit a reprodukovat zvuk umí lidé zhruba od konce devatenáctého století. Z této knížky se dozvíte jak to všechno začalo, kdo u toho byl a co všechno se kdysi nahrávalo. Seznámíte se s repertoárem a profily skladatelů a interpretů především z oblasti české populární hudby, jejichž tvorbu a projev zachytily drážky voskových fonoválečků a šelakových gramodesek v první polovině minulého století.Text je doplněn spoustou barevných ilustrací, přetisky dobových reklamních materiálů, etiket gramodesek a mnoho dosud nezveřejněných dobových materiálů.

Česko-anglická publikace představuje první ucelenější pohled na doposud nezkoumaný fenomén zvukových nahrávek, které v první polovině dvacátého století produkovaly americké gramofonové firmy pro početnou – a tehdy neustále se rozšiřující – komunitu českých imigrantů v USA. Úvodní esej významného amerického diskografa a předního badatele v oblasti těchto „etnických“ nahrávek R. Spottswooda přibližuje okolnosti, které vedly velké americké gramofonové firmy k vydávání nahrávek určených pro imigranty v USA, většinou nevládnoucí – alespoň v první generaci – angličtinou. Následující medailonky jsou věnovány několika nejvýznamnějším osobnostem z řad českých imigrantů, kteří se brzy po svém příchodu do USA prosadili jako podnikatelé v hudební branži. Vlastní text publikace se zabývá hlavně zvukovými snímky nejvýznamnějších hudebních souborů a interpretů z řad českých imigrantů od roku 1902 až do konce 40. let dvacátého století. Publikaci uzavírá obrazová dokumentace s odbornými texty představující některé etikety gramodesek s nahrávkami výše zmíněných interpretů.

V roce 1887 přihlásil vynálezce Emile Berliner patent na gramofon a gramofonové desky, čímž zahájil průmyslové odvětví, které zásadně ovlivnilo svět. S rostoucí popularitou šelakových gramodesek vzrostla i poptávka po jehlách, kdy každá strana desky vyžadovala novou jehlu. Kniha přináší příběhy rodiny Semlerů, majitelů plzeňské železárny a drátovny, která vyráběla široký sortiment výrobků, včetně gramofonových jehel. Příběh této významné německo-židovské rodiny je zajímavý nejen pro sběratele krabiček na jehly, ale také pro kontext podnikatelského prostředí v habsburské monarchii a nové republice. Krabičky s jehlami se stávají symbolickým pomníkem, který vzdává hold generacím Semlerů a podnikatelům „baťovského“ naturelu, kteří se proslavili svými výrobky. Publikace se pokouší o katalogizaci různých druhů krabiček s jehlami z produkce československé firmy SEM a zahrnuje i krabičky od zahraničních firem, které měly český potisk. I když nebyla čeština vždy gramaticky správná, dnes tyto detaily přinášejí příjemnou atmosféru.