Celého Jesenina občas přitakávající revoluci, převádělo do češtiny mnoho překladatelů, avšak jeho lyrické jádro, „pravého“ Jesenina, tu ztišeného, tu furiantského, ale vždycky hořkého a plného nostalgie po horizontu života na míru člověka, kongeniálně přeložil Jan Zábrana, jehož krásný a po léta cizelovaný překlad je podle nás neodmyslitelnou součástí moderní české poezie.
Náš výbor je zaměřen na vrcholné básnikovo období, především na léta 1924 a 1925; Jeseninovu cestu k básnické syntéze naznačují však i některé básně z let předchozích. Základem výboru je souborné vydání jeseninovských překladů (Sergej Jesenin: Básně, Československý spisovatel) z roku 1955. Ze svazku Klubu přátel poezie Sergej Jesenin: Lyrika, Československý spisovatel 1964, byly převzaty básně Chuligánova zpověď; Dopis jedné ženě; To ty, veršovníku osamělý...; Kdo jsem ? Co jsem ? Snílek z dlouhé chvíle.... vesměs v překladech Emanuela Frynty; Pročpak usmíváš se, ruka ruku mne?... v překladu Bohumila Mathesia a Černý muž v překladu Jiřího Taufra. Dalším pramenem byly nové, knižně dosud nepublikované překlady Zdenky Bergrové: Skřípe to, zpívá žebry vozu...; Minul den a zkrátila se dráha...; Nevál prudký vítr marně ...; Já věřím, věřím ve štěstí...; Chuligán; Už sova podzim přivolává...; Modrá zář se chvěje, zapomínám...; V tom je můj stesk a bolest má...; Chorosán je brána do Persie...; Buď sbohem, Baku, už tě neuvidím...; Básník být je pravdu vždycky říci...; Spím a sním. Čerň cesty rozrytá....; Každá práce ať se lidem daří...; Bleděmodrá blůzka. Modré oči mám...; Ach ta metelice! Hrom už do zimy!...; Stříbrobílé pláně luna popráší... Citáty Jeseninových přátel a současníků jsou vybrány z knihy Sergej Jesenin ve vzpomínkách, přeložené Zdenkou Bergrovou a vydané Lidovým nakladatelstvím v Praze roku 1975.
Sergej Alexandrovič Jesenin (1895-1925), jeden z nejznámějších ruckých básníků 20. století, je uváděn jako hlavní představitel ruského imažinismu, směru upřednostňujícího básnický obraz před intelektuálním smyslem, je ovšem srovnáván i s prokletým básníkem Rimbaudem či romantikem Puškinem. Věnoval se přírodní a milostné lyrice, důležitým tématem pro něho byl ruský venkov. Kvůli depresím a problémům s alkoholem byl hospitalizován v moskevské léčebně, což jej uchránilo před soudem za protivládní prohlášení. Z kliniky utekl do Leningradu, kde byl nalezen mrtev v hotelovém pokoji, údajně spáchal sebevraždu oběšením. Vzhledem k jeho kritickým postojům k tehdejší sovětské vládě však existují i teorie o vraždě.Toto vydání obsahuje výběr básní v překladech Jana Zábrany ze stejnojmenné sbírky Slaměný měsíc. Toto vydání obsahuje výběr básní v překladech Jana Zábrany ze stejnojmenné sbírky Slaměný měsíc (Lidové nakladatelství, 1981).
Lyrické verše jednoho z nejznámějších ruských básníků.
Unikátní výbor ze závěrečné etapy básnické tvorby světoznámého autora životního splínu (manžela známé tanečnice I. Duncan) přináší Jeseninovy vrcholné básnické skladby: kompletní proslulou sbírku Moskva kabackaja, plnou bohémských nálad, poetizace skandálů a chuligánství, dále svědectví básníkova posledního milostného vzepětí Perské motivy a minipoému (psanou měsíc před smrtí) Ten černej. Jedinečnost tohoto výboru spočívá mj. i v tom, že např. známé Zábranovy překlady vznikaly před půl stoletím a ani zdaleka nereflektují hovorovost Jeseniových veršů, nasáklých obecnou ruštinou moskevských putyk, tak, jak by si zasloužila. Zasvěcený doslov překladatele a básníka Václava Daňka odhaluje nové verze příčin i aktérů Jeseninova konce, v mnohém se podobajícím dosud neobjasněným okolnostem sebevraždy Jana Masaryka. Zrcadlové vydání, vycházející ve spolupráci s Ruským střediskem vědy a kultury v Praze, pak zájemcům umožní porovnat krásu Jeseninových veršů v ruském originálu s českým překladem.
