Gershom Scholem Libri

Le concezioni mistiche del linguaggio, dalle tradizioni orientali a pensatori come Jacob Böhme e il giovane Benjamin, vedono l'essenza del linguaggio come coincidente con quella del mondo. Nella tradizione ebraica, il primato della parola come luogo sacro assume una rilevanza particolare, con la meditazione sui Nomi di Dio e il loro fondo impronunciabile che diventa una passione assoluta, alimentando il pensiero della Qabbalah per secoli. Gershom Scholem illumina alcuni snodi e figure della mistica ebraica, come il Sefer Yesirah, Isacco il Cieco, Giqatilla e Abulafia, evidenziando il tema centrale del Nome e il suo legame con la rivelazione. Nella Qabbalah, l'essenza divina si manifesta attraverso dieci emanazioni, unite nell'albero delle sefirot, mentre le ventidue lettere dell'alfabeto si sviluppano dalle sefirot stesse. Il lavoro sul linguaggio diventa così il compito principale del mistico e del teosofo. L'albero dei nomi è interconnesso con l'albero delle cose, dove nomi e cose sono simili a “fiamme tremolanti” da una sola radice. Alla base di ogni forma linguistica c'è il Nome di Dio, le cui varianti rappresentano, secondo Abulafia, l'oggetto della vera scienza profetica: una vertiginosa ars combinatoria che riporta le lingue profane all'unica lingua santa originaria.

A collection of lectures on the features of the movement of mysticism that began in antiquity and continues in Hasidism today.

The correspondence between Theodor W. Adorno and Gershom Scholem reveals a deep intellectual friendship that blossomed despite their initial differences and mutual hostility. Spanning over thirty years, their letters cover a wide array of subjects, including philosophy, religion, history, politics, literature, and the arts. Additionally, they reflect on the life and work of their mutual friend, Walter Benjamin, showcasing the dynamic exchange of ideas between two influential thinkers in the 20th century.

One of the great masterpieces of Western religious thought, the Zohar represents an attempt to uncover hidden meanings behind the world of appearances. It is the central work in the literature of the Kabbalah, the Jewish mystical tradition. This volume of selected passages from the Zohar, culled by the greatest authority on Jewish mysticism, offers a sampling of its unique vision of the esoteric wonders of creation; the life and destiny of the soul; the confluence of physical and divine love; suffering and death; exile and redemption.

This book offers a groundbreaking English translation of Gershom Scholem's exploration of the intricate relationships between alchemy and Jewish Kabbalah, including its Christian adaptations and connections to C. G. Jung's myth-based psychology. Scholem critically examines historical ties, revealing the often-overlooked alchemical influences that shape Kabbalistic thought. It provides readers with a unique perspective on the intertwining of mysticism and psychology, enriching the understanding of these profound traditions.

Českému čtenáři se konečně dostává do rukou výběr z díla význačného vědce a myslitele Gershoma Scholema (1897-1982), jehož spisy tvoří základní práce o židovské mystice – kabale a jehož eseje nám přibližují duchovní kvas židovské inteligence nové doby. Autor tohoto doslovu měl možnost poznat profesora Gershoma Scholema před dávnými lety v Jeruzalémě a strávit s ním (podobně jako se zesnulým filosofem Samuelem Hugo Bergmanem) několik nezapomenutelných chvil. (z doslovu Vladimíra Sadka v knize)

Počátky kabaly - anotace Gershom Scholem (1897-1982), jeden z nejvýznamnějších židovskýchmyslitelů 20. století, v tomto díle podrobně analyzuje původ a ranástadia vývoje kabaly, což je bezesporu jednou z nejobtížnějších anejdůležitějších otázek náboženských dějin judaismu. Popisuje rozličnéproudy, které dokážeme rozlišit u nejstarších kabalistů, počínaje prvnímnástupem kabaly v knize /Bahir/ zhruba v polovině 13. století. Přitomseznamuje čtenáře s různými náboženskými a obecně historickými faktorypůsobícími v době, kdy kabala usilovala o svou krystalizaci. Ve svých\\\"Počátcích kabaly\\\" Scholem sleduje především gnostické a novoplatónskévlivy na raně kabalistické myslitele. Kabala v tomto období svého vývojevychází dle Scholema ze tří hlavních center: z Provence, Kastilie a Gerony.

Korespondence s významným religionistou, filosofem Gerhardem (Gershomem) Scholemem začíná v době, kdy Hannah Arendtová zápasí ve francouzském exilu o holou existenci. Spojovacím článkem mezi nimi je osud Scholemova přítele Waltera Benjamina, s nímž se Arendtová seznámila v emigraci v Paříži a který jí před jejím odjezdem do USA svěřil své rukopisy. Benjaminovi se však z Evropy uniknout nepodařilo – roku 1940 spáchal sebevraždu na francouzsko-španělské hranici. V jednom z prvních dopisů informuje Scholema, který v té době žije už skoro dvě desetiletí v Palestině, o jeho tragickém osudu. Rozbíhá se tak dlouholetý dialog mezi New Yorkem a Jeruzalémem a mezi dvěma protichůdnými osobnostmi – nezávislou politickou teoretičkou Arendtovou a přesvědčeným sionistou Scholemem, profesorem na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě a autorem zásadního díla o židovské mystice a kabale (Major Trends in Jewish Mysticism). Asi