Marie Pujmanová Ordine dei libri (cronologico)

Ještě předtím, než se Marie Pujmanová zapojila v literární tvorbě do schématického okruhu autorů, plně podporujících socialistický realismus, pokusila se v několika svých prózách s důrazem na psychologickou hloubku zachytit osudy a příběhy postav, které reprezentovaly různé společenské vrstvy. Tyto texty nepochybně patří k tomu nejlepšímu, co napsala. Patří k nim například její prvotina Pod křídly (1917), v níž zobrazila úskalí a radosti dětského věku. Hlavní hrdinka Irenka se narodila uprostřed zámožné patricijské rodiny a i proto se jí tato etapa jeví jako šťastné období jejího života. Harmonické prostředí, v němž vyrůstala, se pro ni stalo uzavřeným a tichým světem, v němž svou významnou roli navíc sehrály i tradiční duchovní a kulturní hodnoty. Oproti tomuto opusu je román Pacientka doktora Hegla (1930) příběhem mladé ženy, která bez ohledu na následky a dodržování dobových konvencí prochází vášnivým vztahem k lékaři, jenž ji zachránil. V závěrečné novele Předtucha (1942) je pak nejasné tušení mladé dívky, kdy se obává, že mohla během železničního neštěstí ztratit otce i matku, konfrontováno s jejím prvním milostným vzplanutím.

Soubor tří příběhů o ženách a pro ženy - Pod křídly, Předtucha, Pacientka doktora Hegla

Výbor z veršů z let 1945-1956 vydaný na počest 30. výročí osvobození Sovětskou armádou. Uspořádal a doslov napsal Milan Blahynka.

Základem svazku jsou prózy Povídek městského sadu doplněné o několik dalších málo známých povídek tohoto období a o torzo Románu školní třídy, v němž autorka chtěla zobrazit lidské dospívání a zrání první poválečné generace středoškoláků.

Románový, třídně pojatý obraz českého života na vsi a v Praze před první světovou válkou až po prosincové události r. 1920. Hrdinka románu, jedna ze tří dcer despotického venkovského mlynáře, se nechce spokojit s neradostným a nedůstojným údělem venkovské ženy - služky a prchá ve chvíli vzniku první světové války z domova. Vedena spolužákem, socialistickým redaktorem, dochází k socialistickému uvědomění, stává se přesvědčenou komunistkou, organizuje vesnickou zemědělskou chudinu a posléze se v prosincových bouřích r. 1920 účastní boje za nejkrásnější svět, za svět socialistických idejí.

Marie Pujmanová ve svém souboru povídek zkoumá složité vztahy mezi jednotlivci a jejich morálními dilematy v kontextu historických událostí. První příběh se zaměřuje na postavy stojící na křižovatce životních rozhodnutí, kde se střetávají osobní touhy a společenské očekávání. Druhý příběh, Hra s ohněm, se věnuje tématu vášní a nebezpečí, kdy hlavní postavy čelí následkům svých činů, které mohou mít dalekosáhlé důsledky. Třetí příběh, Život proti smrti, se zabývá otázkami existence a hodnoty života v těžkých časech, kdy postavy musí čelit nejen vnějším hrozbám, ale i vlastním vnitřním konfliktům. Pujmanová v těchto příbězích prozkoumává psychologii postav a jejich vývoj, přičemž klade důraz na etické otázky a morální odpovědnost. Celkově soubor nabízí hluboký pohled na lidskou psychiku a vztahy v různých životních situacích.

Výtah z literárních kritik, medailonů, publicistických soudů a úvah rozdělený do tří oddílů zahrnuje v prvé části úvahy o problematice literární tvorby, v druhé soudy a kritiky o představitelích naší i světové literatury a ve třetí publicistiku k závažným otázkám současného politického i kulturního života.

ZPĚVNÍK VERŠE MATEŘSKÉ RAFAEL A SATELIT RADOST I ŽAL VYZNÁNÍ LÁSKY MILLIONY HOLUBIČEK ČINSKÝ ÚSMĚV PRAHA

František je těžce nemocný. Po odebrání ledviny je připoután na lůžko. Ošetřuje ho krásná a milá sestřička Alena. Vidí ji jako zářícího anděla a během chvilky se do ní zamiluje...

Lyrický cestopis z krátkého pobytu v Indii, v němž autorka podává drobné obrázky indických krajin, měst a lidí i staré indické kultury. S citlivým pohledem básníka vyjadřuje viděnou zemi v jejích lidech, ať už je to ředitel Národní knihovny, nebo dělník či předseda na vsi, velká postava MAHATMA GANDHI, nebo básník Rabindranáth Thákur.

Básnický epos o velkém a čistém životě polské vědkyně, již proslavil objev vzácného prvku radia.

Verše, vytěžené z loňského pobytu M. Pujmanové v Číně, dýchající láskou k čínskému lidu, k jeho hrdinství i kouzelně krásné vlasti.

Posl. díl trilogie je básnickým obrazem událostí z let 1938-1945. Je to doba útoku fašismu, který nastupuje na všech frontách a přináší ponižování, umlčování, gleichšaltování, zbídačování, ničení a smrt. A život proti fašismu, život proti smrti spojený s bojem, obětmi, ale i vnitřním růstem a upevňováním žijí spolu s ostatními lidmi nacisty uchváceného světa i hrdinové této knihy, známí už z předch. dvou dílů: rodina advokáta a dimitrovského obhájce Gamzy, Eva Kazmarová, stará Halačka, Lidka Hájková a jiní, ale především Ondřej Urban

Svými „verši z domova a ze světa“ přináší Marie Pujmanová svůj příspěvek k boji za mír, jehož vojáky se stali všichni spravedliví lidé tohoto světa. Autorka naslouchá nejen hlasu rodné země, ale věnuje své zpěvy i mírumilovným cizím zemím – Číně, Řecku, Itálii, Francii –,kde probíhá boj proti domácím utlačovatelům nebo imperialistické ozbrojené agresi. – Básně, uveřejňované porůznu v denním tisku, jsou prvním souborným vydáním knižním.

Výbor z díla Marie Pujmanové nám ukazuje. Jaký význam má hledání pravdy v životě člověka a lidské společnosti .Marie Pujmanová která vyrostla v bohaté měšťanské rodině v Praze nedala se hledáním pravdy ovlivňovat pozlátkovým životem buržoasie.

Povídkový soubor o životě dětí a rodičů. Úvodními povídkami, nazvanými souhrnně "Za časů císaře pána", se autorka vrací do starého Rakouska. Povídky, zařaděné do oddílu "Čerti s ním šijí", vypravují o dětství za první republiky. Oddíl "Včera a dnes" tvoří povídka "Hvězdy", vyprávějící o mládí za okupace a o jeho boji proti fašistům, a povídka "Stavbačka" o mládí dneška, jak se s ním setkáváme na brigádách, stavbách mládeže a pod.

Hra s ohněm je volným pokračováním Lidí na křižovatce, časově dovedeným až do počátku protektorátu. Autorka provádí své hrdiny třicátými lety, naplněnými vzrůstajícím nebezpečím fašismu. V centru vyprávění se ocitá rodina komunistického advokáta Gamzy, který pomáhá připravitprvní velkou morální porážku fašismu v lipském procesu. Jiří Dimitrov promění soudní síň v tribunu obžaloby fašismu. Autorka dále rozvádí osudu Gamzových dětí - Helenky a Stáni. Všechny osobní problémy ustupují do pozadí před neštěstím národa v letech 1938 - 1939. Gamza, jako voják v přední linii, první padá za oběť protektorátnímu režimu. Přesto závěr knihy nevyznívá pesimisticky, ale naopak přesvědčením, že tragická doba českého národa je jen přechodná, a hlubokou vírou v lepší časy.

Básnická sbírka veršovaných zpovědí o čarokrásných nocích, ztracených glejtech, psech bloudících bez pána a lásce, která kláskuje po strništích.

Předtucha je asi druhým nejvýznamnějším románem od Marie Pujmanové (po Pacientce doktora Hegela). V této novele se velmi výrazně projevuje psychologizace postav - především u patnáctileté Jarmily, kterou se jí podařilo vykreslit ve velmi realistickém světle.

Básnická sbírka, která v křehkých verších zachycuje důvěrný vztah matky a dítěte; současně vykresluje půvaby neúnavně proměnlivého počasí, jemnost vzduchu na Orlicku či něhu úsvitu a nočního nebe s padajícími hvězdami.

V prvotině Pod křídly zachytila Marie Pujmanová ve vzpomínkových obrazech (bohatých smyslovým okouzlením) prizmatem dětské představivosti a citovosti šťastné a harmonické období dětství v prostředí pražské měšťanské rodiny.

Společné vydání dvou autorčiných próz (z r. 1931 a 1958), jež spojuje výjimečná vůle žen stvořit lidské štěstí tam, kde je vše odsouzeno k zániku. První z nich - román - vypráví o dívce, která po skončení milostného vztahu s lékařem, jenž ji léčil, odhodlaně nese úděl svobodnématky. Druhá - posmrtně vydaná novela - líčí krátké manželské štěstí těžce nemocného pacienta a nemocniční sestry, která marně bojuje o jeho záchranu.

Básnický debut české spisovatelky, obsahující verše náladové lyriky a skic ze všedního, zejména městského života. Zakončeno básní věnovanou životu a smrti Julie Kosákové, dobrotivé vdovy od Vožice.

Sociální román Lidé na křižovatce zachycuje obraz dvacátých let až do doby hospodářské krize. Pomocí svých hrdinů líčí autorka všechny hlavní vrstvy tehdejší průmyslové společnosti a jejich vzájemného střetávání. Námět čerpala ze skutečnosti, zaměnila pouze druh tovární výroby a jména (Úly-Zlín, Kazmar-Baťa, Gamza-komunistický funkcionář Ivan Sekanina).