Josef Liesler Ordine dei libri (cronologico)

Již čtvrté, sličně vypravené vydání sbírky básní autora románů Červená země a Bílý smích. Jeho mužné a hluboce lidské verše byly hned při prvním vyjití r. 1930 velmi uznale přivítány jak kritiky, tak básníky. J. Hora ji charakterizoval jako "knihu zralého básnictví, svěží obraznosti a velkého slovního kouzla". Dovětek napsali F. X. Šalda, Josef Hora a František Hrubín.

Soubor básní zčásti určených některým velkým Holanovým souputníkům: S. K. Neumannovi, Josefu Horovi, Borisu Pasternakovi, Jiřímu Ortenovi a dalším. Zbývající texty poeticky a kriticky glosují dobovou poválečnou situaci – situaci v Terstu, Vatikánu, Švýcarsku, Koreji, Rusku nebo Číně.

Pohádky z Dánska, Švédska, Norska, Finska a Islandu, které si jedné severní noci vypráví kajka s kormoránem, jsou příběhy o moři, námořnících, rybářích, čarodějnicích, nebezpečných trollech a strašidlech, ale také o zachráněných princeznách a silných junácích.

La tragicomica novella del 1842 descrive la vita solitaria di Akakij Akakijewitsch a San Pietroburgo. È un funzionario devoto, che ama il suo lavoro di copista. Ignora le derisioni dei colleghi e partecipa raramente alla vita sociale. La sua esistenza cambia radicalmente quando acquista un cappotto, per il quale ha risparmiato a lungo. Finalmente viene notato dalla sua comunità e i colleghi organizzano una piccola festa in suo onore per il cappotto. Tuttavia, dopo essere stato derubato del cappotto, Akakijewitsch è sopraffatto dal dolore per questa perdita e muore. Da quel momento, il suo spirito vaga nei pressi del ponte Kalinkin, dove cerca di rubare cappotti ai passanti. La novella esplora temi di alienazione, identità e il valore materiale nella società, offrendo una critica profonda alla vita burocratica e alla condizione umana.

na motivy z Ovidiových Proměn 12 příběhů nejslavnějších antických bájí Potopa světa, Král Midas, Dvě pyšné ženy, Narcis a víla Ozvěna, Čarodějka Médea, Hrdinství Perseovo, Dobří lidé, Héraklovy hrdinské skutky, Věrná láska, První vzduchuplavci, Cesta do podsvětí, Sluneční vůz, Doslov

Naučení starosty sídelního města, vezíra Ptahhotepa. Naučení, které podává otec svému synovi. Vydala Lyra Pragensis -1971. Knížečka vázaná v kůži, se záložkou. Rozměry - 17,5 x 17,5 x 1 cm.

Dramatický detektivní příběh, odehrávající se koncem 19. století na pozadí národnostních třenic mezi Slovany a Germány v Pobaltí. V zapadlé krčmě v lesích u silnice je nalezen zavražděný bankovní sluha, který převážel v dostavníku velkou částku peněz. Svoji úlohu v ději hraje tajemný uprchlík ze sibiřského vyhnanství, jehož osud souvisí s neutěšenou politickou situací v Pobaltí. Ve vynalézavosti, se kterou se vrší záhadné okolnosti zločinu, poznáváme příslovečnou fantazii slavného pisatele vědecko-fantastických románů. 13-055-69

Řím za vlády císařů Tiberia a Caliguly je dějištěm románu. Ocitáme se v zákulisí velkolepého dramatu, předcházejícího úpadek světovládné římské říše. Tento úpadek nezpůsobily pouze barbarské kmeny, ohrožující hranici impéria. Vedl k němu i nesmiřitelný protiklad patricijskýchpaláců a ubohých čtvrtí za Tiberou, fantastická rozmařilost římské smetánky a nepopsatelná bída chudiny. Defilijí tu krutí césarové a jejich oblíbenci, neřestné milostnice mocných, zbabělí i nepoddajní senátoři, ale také lid, v oficiální historii opomíjený, jehož mluvčím je v románu herec Fabius.

Dvanáctileté polské děvčátko ze Zakopaného pomáhá statečně lidem pronásledovaným gestapem a podílí se tak na boji svého lidu proti fašistům.

Ambientato in un'Italia ottocentesca in parte fantastica, in parte reale, le avventure di Fabrizio del Dongo si snodano in una serie di incontri e peripezie al termine dei quali si trova il luogo del silenzio, lo spazio simbolico dell'isolamento e della rinuncia: la Certosa di Parma.

Převyprávění staroindických lidových bajek ze života lidí, zvířat i nadpřirozených bytostí.

Gotický román. Osudy několika postav spjatých se stavbou pražské katedrály.

Sbírka básní z období 2. světové války, psaná v roce 1944.

Ani v této sbírce není Kamil Bednář z básníků, jimž psaní veršů znamená sotva víc než důmyslnou hru jazykového estéta se slovy nebo více méně nezávazné, byť velmi rozcitlivělé „marné snění“. V básni „O propast opřeno“, položené v čelo sbírky, vyznává se Bednář hrdě,jakým jest, jakým již z osudové nutnosti musí být básníkem. A jest básníkem hrdinským, osobnostním, jemuž je poezie vroucnou a vášnivou výpovědí.