Unikátní trojvydání Máchovy básně Máj, které obsahuje reprodukci rukopisu Karla Hynka Máchy, fotografickou reprodukci knihy s prvním vydáním z roku 1836 a text básně dle kritického vydání z roku 1959 aktualizovaný podle současných jazykových norem. Knihu rozsáhlou ediční poznámkou doplnil významný literární kritik a historik PhDr. Miloš Pohorský CSc.
Apparso nel 1963, e ambientato nella Praga dell'occupazione nazista, questo romanzo ha proiettato Fuks alla ribalta della narrativa cèca del dopoguerra. Descrivendo in chiave paradossale e grottesca, quasi espressionistica, gli ultimi mesi di vita di un piccolo ebreo, il signor Mundstock, pavido e sensibile antieroe calato in una grigia realtà piccolo borghese, Fuks trasmetteva l'angoscia, tutta kafkiana di una esistenza dominata dalla dimensione della paura e dai complessi di colpa; ma intendeva sicuramente alludere al clima, altrettanto pesante, di un regime non meno oppressivo di quello tedesco. I fatti storici, gli elementi della cronaca della Praga del 1941 restano sullo sfondo, anche se perfettamente riconoscibili.
Offers an unsettling comic analysis of the psychological experience of oppression set in an unnamed, futuristic Central European setting. --Adapted from publisher description
Román je vrcholem Fuksových próz odehrávajících se těsně před válkou. Vypravěčem je uzavřený chlapec, marně hledající citový kontakt, kterého traumatizuje prostředí ovládané dominantním otcem, vysokým policejním úředníkem. Michal se formou zápisků zpovídá o školních letech, zklamaných kamarádstvích, o dopadu autority i o době poznamenané neblahými historickými událostmi - a především o stísněnosti a osamělosti. Jde o mimořádně sugestivní a dramatické čtení plné magie.
“The devil’s neatest trick is to persuade us that he doesn’t exist.” It is a maxim that both rings true in our contemporary world and pervades this tragicomic novel of anxiety and evil set amid the horrors of World War II. As a gay man living in a totalitarian, patriarchal society, noted Czech writer Ladislav Fuks identified with the tragic fate of his Jewish countrymen during the Holocaust. The Cremator arises from that shared experience. Fuks presents a grotesque, dystopian world in which a dutiful father, following the strict logic of his time, liberates the souls of his loved ones by destroying their bodies—first the dead, then the living. As we watch this very human character—a character who never ceases to believe that he is doing good—become possessed by an inhuman ideology, the evil that initially permeates the novel’s atmosphere concretizes in this familiar family man. A study of the totalitarian mindset with stunning resonance for today, The Cremator is a disturbing, powerful work of literary horror.
Laskavý humor z lázní
Humoristický román Hostinec U kamenného stolu vyšel poprvé v roce 1941. Záhy došel dobrého čtenářského ocenění, a dokonce se brzy dočkal i úspěšné filmové adaptace (1949). V kulisách lázeňského městečka tu Poláček rozehrál příběh osudem pronásledovaného majitele vyhlášeného hostince Šimona Tatrmuže a jeho "hříšné" ženy Boženy, příběh dvou typických středostavovských hrdinů s dobrosrdečným, ale omezeným a naivním viděním svého světa. K nim přidal řadu dalších komických postav, rozhádané a tvrdohlavé bratry inženýry, po Tatrmužově smrti neohrabaně spravující podnik, rodinu rady Dyndery, kochající se poklidnou lázeňskou atmosférou, kvartána Lumíra, jehož dobrodružné nutkání je zatíženo reparátem z matematiky, či Benno Mertense, svůdníka a herce... Autor tak v mistrné psychologické karikatuře a s nebývalým citem pro jazyk vystihl prostředí maloměsta s celou plejádou nejrůznějších afér, konfliktů i humorných situací. Přestože tu a tam z jeho psaní vysvitne osten ironie, to hlavní, co k personálu a návštěvníkům hostince U kamenného stolu chová, je vlídné porozumění.
Přes dobromyslnost a nezávadnost obsahu nemohla kniha na začátku čtyřicátých let vyjít pod autorovým jménem; na prosbu nakladatele proto román zaštítil malíř Vlastimil Rada.
10. vydání
Novela je komponována z devíti svědectví, odhalujících slabocha a pozéra, který se po celý život vydával za geniálního hudebníka a ztroskotal, protože lhal sobě i jiným.
Soubor 1333 dopisů, zahrnující všechny komunikační sféry Čapkova života. Čapkův komunikační okruh byl výjimečný: po půl století byly ještě nalezeny dopisy 227 adresátům, s nimiž Karel Čapek korespondoval v poloze úřední, profesionální, literární, společenské, přátelské, rodinné a milostné; přitom je však patrné, že korespondence byla pro Karla Čapka pouze jednou z forem společenského styku. Dva svazky Čapkovy korespondence umožňují nově nahlédnout problematiku Čapkova života a díla, odhalují dosud nezámé, dávno zasuté souvislosti a dokumentárně reflektují Čapkův osobní i společenský život.
Vlastní korespondence je doplněna komentáři, v nichž jsou vysvětlena věcně torzovitá místa Čapkova textu a jimiž je čtenář uveden i do širších souvislostí dobových.
Knížka Intimní Karel Hynek Mácha je sepsána z Máchových zápisníků, deníků, poznámek a dopisů, které se až dodneška zachovaly. Velká část těchto zápisků je zašifrována, hlavně pasáže z intimního Máchova života.
Poslední svazek Spisů se vrací na počátek Čapkovy tvorby a uzavírá tak kruh, v němž lze v mnohém najít klíč pro pochopení Čapkova velkého tvůrčího zjevu pozdějšího. Jeho poezie je vázána především na rané období jeho tvorby. Čapek v ní řešil otázky svého mladého věku a jaksi sám pro sebe si ověřoval možnosti básnického výrazu. Mezi básněmi příznačnými pro mladého člověka, v nichž se mladík vyrovnává se svými láskami, zklamáními a v nichž reflektuje i časové události, se začínají objevovat momenty, signalizující nadanou uměleckou osobnost, posléze již samého Karla Čapka v jeho raném tvůrčím období. S Čapkovou poezií, která nakonec zůstala epizodou na počátku jeho tvorby, úzce souvisí jeho činnost překladatelská, zejména jeho rozsáhlý projekt překladů francouzské poezie, později vydávaný pod titulem Francouzská poezie nové doby. Karel Čapek v ní provedl překladatelský experiment - jeho přesný, civilně pojatý, na adekvátnost myšlenky náročný převod se stal zjevením i pro soudobou českou poezii a je dodnes respektován téměř jako kongeniální. Pro úplnost prezentace Čapkovy překladatelské činnosti je zařazen i jeho překlad Berta Harta Brown na Calaverách a Molierova Sganarella.
Obšírná publikace přibližuje foto portréty a medailony básníky a prozaiky různých generací, kteří patří do kmenových přispěvatelů nakladatelství. Předmluvu napsal Miloš Pohorský, literární medailóny Pavel Kosatík, autorem fotografií je Vladimír Opletal, autorem ilustrací Vladimír Komárek.
Chronologicky uspořádaný a v podstatě vyčerpávající přehled článků, glos, sloupků, úvah a studií, v nichž se Karel Čapek na stránkách novin vyjadřoval o jevech každodenního života, o společenském dění, mezilidských vztazích, národním životě, politických otázkách a dalších obecných i zcela zvláštních a jedinečných problémech své doby. I. díl
Publikace vydaná jako neprodejný tisk pro práci s knihou obsahující různé reakce na Máchův Máj, včetně ukázek z poezie od Máchovských variací Josefa Hory po básně Josefa Hanzlíka (K. H. M. Poetika) či Jiřího Žáčka (Lori).
Čtenářské vydání Díla Karla Hynka Máchy vychází v roce, kdy uplynulo 150 let od smrti autora. První svazek obsahuje Máj, básně německé s českými překlady, všechny básně české, mj. znělky i ohlasy národních písní, včetně variant a zlomků, dále zlomky dramat a sedmadvacet Máchových dopisů. Svazek je uzavřen doslovem, který objasňuje principy Máchovy literární tvorby, vznik Máje i celou problematiku Máchova romantického postoje.
V atmosféře Protektorátu žije na malém českém městě Růžena Flanderková a Oskar Pakštajn,který ve smíšeném manželství s Růženou hledá záchranu před zařazením do transportu židů... Volné pokračování románu "Malovaný děti".
Vědeckofantastický příběh a neskutečný cestopis rozvíjí dramatickou zápletku kolem vynálezu zhoubnějšího než atomová bomba, přičemž v postavách obou hlavních hrdinů, lékaře a scénáristy, provází čtenáře labyrintem šedesátých let na Západě.. Jde o cenzurovanou verzi rukopisu z let 1967–69. Původní verze vyšla tiskem jako První zpráva z Prahy až v roce 1991.
Rozsáhlý výbor z Holanova básnického díla obsahuje verše z počátku 30. let až po poslední dvě sbírky z počátku let osmdesátých. Editor svazku se snaží ukázat význam a osobitost Holanovy poezie především v jeho lyrice, v níž se odehrávají dramatické a vášnivé reflexe kladoucí otázky o smyslu života, o místě a poslání člověka ve světě, jeho osudu a údělu. Básník zároveň formuluje v mýtických časových vizích dějinné souvislosti a kulturní tradice.
První svazek spisů Vladimíra Vančury, věnovaný jako celek autorovým juveniliím je sestaven z několika částí. Jádro souboru tvoří první dvě publikované Vančurovy menší povídkové knížky Amazonský proud z roku 1923 a Dlouhý, Široký a Bystrozraký(1924) a především Rozmarné léto(1926), jemuž ovšem v první etapě Vančurova díla předcházely ještě dva romány jiné - Pekař Jan Marhoul(1924) a Pole orná a válečná(1925), které vycházejí samostatně jako svazek druhý.
Tři svazky O umění a kultuře podávají dosud nejúplnější obraz Čapkovy celoživotní novinářské a časopisecké tvorby daného zaměření. První svazek shrnuje referáty z výstav, recenze, polemiky o literatuře, o výtvarném i dramatickém umění, dále větší filosofické stati a uměnovědné eseje, ale také krátké sloupky a vtipné glosy, vše z let 1907-1918. Jednotlivé články dávají možnost být téměř přímo u zrodu Čapkových uměleckých a společenských názorů, v celku knihy se pak slévají v mohutnější proud předsatv o moderním životě a tvorbě.
Publikace vydaná jako neprodejný tisk pro práci s knihou obsahuje různé studie a úvahy o Nerudovi a jeho sbírce Balady a romance. Jsou v ní i ozvuky na jednotlivé Nerudovy básně z této sbírky.
Nedokončený román s autobiografickými prvky. Jiří Kolář je filmový režisér ve středních letech, má ženu a dceru a i milenku a před všemi uteče na Istrii, kde se potká s tajemnou Němkou Inge. Jiřího popis pobytu na ostrově Katarina s Inge se prolíná s jeho vzpomínkami na dětství, filmové začátky, seznámení se ženou a jeho život v Praze.
Výbor z poezie Jana Nerudy, obsahuje mnoho básní ze sbírek Hřbitovní kvítí, Knihy veršů, Písně kosmické, Balady a romance, Prosté motivy a Zpěvy páteční.
Průřez dílem předního českého lyrika, zasloužilého umělce, kterého inspirují otázky smyslu lidského života. Svazek doplňuje dokumentární materiál, ohlasy a doprovodný cyklus kreseb.
Román Samota Křešín tvoří první svazek třídílného čtenářského souboru z dnes již klasického díla národního umělce Karla Nového. Samota Křešín spolu se Sarajevským atentátem a Plamenem a větrem ve zkratce ukáže vývoj typických autorových témat, stylovou rozmanitost jeho tvorby apřipomene zásadní přínos Karla Nového do vývoje české moderní prózy. V celé tvorbě Karla Nového často nacházíme obraz jeho rodného Benešovska, a to v různých obměnách regionálních a historických. Autorovy osobní vzpomínky a životní zkušenosti vtiskly tomuto obrazu vnitřní přesvědčivost, z dokumentaristického založení tvůrčí osobnosti Karla Nového pak vyvěrá věcná konkrétnost v zobrazení postav a prostředí, sociálního a historického horizontu doby. To jsou také základní rysy prvního úspěšného románu Karla Nového Samota Křešín z roku 1927. Ve svém obrazu Křešína z počátku století, nehostinné samoty na Benešovsku, Nový spojuje osudy tří rodin prostých lidí, nacházejících obživu na kamenitých polích nebo v nedaleké vápence. Těžká doba ústící do I. světové války ověřuje lidské charaktery, lidské city nechává projevit v tragických událostech života. Autor s porozuměním ztvárnil lidi ztvrdlé těžkým životem a osudem. Vytvořil román, který je nejen širokým obrazem kraje a jeho obyvatel, ale zároveň ukazuje charakter doby a příčiny jejího stagnujícího vývoje v sociální otázce.
Výbor obsahuje nejvýznamnější verše z dosavadní básníkovy tvorby, které představují poezii milostnou, přírodní a politickou, a některé nové, dosud nepublikované básně.
Beletristicky pojatá významná historická událost - atentát na následníka habsburského trůnu Ferdinanda d´Este - další, přepracované vydání, obohacené o nové dokumenty. Karel Nový přesvědčivě ukazuje dějinné okolnosti i vnitřní motivace, které vedly k osudovým výstřelům v Sarajevu 28. června 1914.
Neprodejná členská prémie Klubu přátel poezie z roku 1980 obsahující básně světových básníků věnované Praze a Čechám. Výbor uspořádal, medailonky o autorech a ediční poznámku napsal Jiří Žáček
Výbor obsahuje několik Čapkových povídek, román Povětroň, významné novinové články, drama Matka a další. Uspořádal a průvodním textem opatřil Miloš Pohorský.
Soubor básní a dokumentárních textů většiny autorů, kteří se v r. 1858 představili v almanachu Máj: J. Barák, J. V. Frič, V. Hálek, A. Heyduk, R. Mayer, J. Neruda, K. Sabina, V. Šolc a K. Světlá. Úvodní esej napsal, verše vybral a dokumentárním pásmem doprovodil Miloš Pohorský. Částnákladu vydána s gramodeskou. Na připojené gramodesce recitují verše V. Ráž, R. Lukavský a J. Adamová.
Vyprávění o strýci Josefu Frajvaldovi, majiteli pohřebního ústavu v pražské Benátské ulici, vyprávění „o člověku, který mnoho bloudil, zmítán osudem, až posléze došel svého cíle a zapomnění, jak je člověku dáno“ Jiří Marek situuje zprvu do staré mocnářské Vídně počátku století a děj po válečné odbočce přenáší do prvorepublikánské Prahy, kde se také na sklonku třicátých let příběh Josefa Frajvalda uzavírá...
Obratně a se značnou dávkou ironie napsaný příběh nadaného a vnímavého chlapce z chudé vesnické rodiny, který jako student prožívá poválečná léta v Praze. Tam uzavírá svá mladistvá přátelství, potkává se se svou studentskou láskou, poznává zcela jiný život. Postupně nachází práci, osobní štěstí a své místo ve společnosti. Kromě rozvětveného a barvitého děje zachycuje ve své knize autor se všemi podrobnostmi i dobovou atmosféru čtyřicátých a padesátých let 20. stol.
Výbor z celoživotní tvorby jednoho z představitelů české poezie druhé poloviny 20. stol. Blues o černém kožíšku: Některé holky si myslí že svět je černý kožíšek, no vážně některé holky si myslí že svět je kožíšek a pro ně na míru kup mi ho, co ti to udělá krásně se krásně chundelá...
Sborník nových veršů českých básníků, věnovaný 60. výročí VŘSR, vyjadřuje lyrickým zpěvem revoluční zanícení moderního člověka naší doby, směřující nejen do minulosti, ale i do budoucnosti
Básnické pásmo o pěti zpěvech, napsané v červnu 1945 a určené v původní úpravě pro scénické provedení v divadle E. F. Buriana, lyricky tlumočí hrůzy okupace a války i radost nad přemožením staré země zemí novou.
Kniha Kus krásného snu je prvním svazkem třídilného výboru z díla Fráni Šrámka, v němž nalezneme tři jeho nejvýraznější básnické sbírky (Života bído, přec tě mám rád, Modrý a rudý, Splav), z ostatní básnické tvorby je pořízen výběr. Jako vhodný žánrový protějšek Šrámkovylyriky ve svazku působí jeho dvě dramatické práce Léto a Měsíc nad řekou. Léto je okouzlující oslavou mládí, jeho spontaneity, citové přirozenosti i bezprostřednosti, rozechvělé touhy po lásce. Měsíc nad řekou je naproti tomu obestřen melancholií, konflikty mezi mládím a stářím, odehrávajích se v atmosféře stesku.
Pekař Jan Marhoul (1924) je románovou prvotinou Vladislava Vančury. Kniha se často zařazuje do proletářské literatury, byť charakterem hlavní postavy, zobrazeným prostředím a svým vyzněním se z ní vymyká. Přesnější by bylo označit ji za dílo svého druhu, které vyniká nevšedním patosema lyrismem, jedinečným metaforickým stylem a je velmi výrazným příkladem meziválečné avantgardní tvorby. Vančura v něm zobrazil hrdinu donquijotského typu, jehož zhoubná dobrota a s ní korespondující dětinskost utváří jeho specifické bláznovství.
Obšírné kapitoly o poezii generace let devadesátých tzv. prokletí básníci, próza a drama, období války a revoluce, rozvoj poezie po první světové válce, cesty české meziválečné prózy, apod.
Reprezentativní výbor, který je připamatováním data, kdy po skončení druhé světové války a po vítězství nad fašismem začalo u nás budování socialistické společnosti, představuje tvorbu básníků různých generací: S.K. Neumanna, F. Šrámka, J. Bednáře, M. Pujmanové, K. Biebla, J. Čarka, F. Branislava, M. Kratochvílové, V. Nezvala, J. Aldy, F. Halase, J. Seiferta, J. Šnobra, K. Kapouna, J. Rybáka, V. Holana, F. Nechvátala, V. Závady, J. Nohy, J. Otradovicové, L. Stehlíka, M. Bureše. F. Hrubína, J. Taufra, J. Urbánkové, K. Bednáře, H. Svozilové-Johnové, D. Šajnera, S. Zedníčka, J. Kainara, J. Pilaře, P. Bojara, Z. Šeříka, A. Vrbové, V. Školaudyho, J. Jelena, A. Krause, O. Vyhlídala, O. Wenzla, K. Bouška, J. Rumlera, I. Skály, E. Petišky, E. Bernardinové, M. Floriana, V. Janovice, V. Brandejse, V. Honse, P. Skarlanta, M. Černíka, J. Peterky, K. Sýse a J. Žáčka.
Příběh jednoho léta „poněkud nešťastného způsobu“. Banální historky třech pánů, nudících se v dešti, změnila květnatá spisovatelova čeština v dobrodružství ještě předtím, než přijel Arnoštek se svou krásnou společnicí.
Život cikánů v cikánské osadě na Slovensku za první republiky líčí autor průkopnické výchovné úsilí pokrokového učitele Štefana Marciny vymanit cikány z potupné společenské izolace. Rozsáhlý román o životě cikánů, jejich mentalitě, zvycích i vztahu ke společnosti "bílých".Líčí život v cikánské osadě v dolním Pováží ve 30. letech 1. republiky. Ukazuje jejich primitivní hospodaření, zákony, chytrost, obratnost a touhu po vzdělání. Autor vylíčil cikánskou vesnici uprostřed slevenské dědiny. Etické jádro románu spočívá v autorově přesvědčení ve smysl dělného, cele prožitého života, plného vzájemné solidarity.
Marxistický výklad, který vychází z podnětů a myšlenek Zd. Nejedlého a J. Fučíka, snaží se "přispět k poznání, jak se literatura svými specifickými prostředky účastnila utváření života naší společnosti, ukázat její pokroko ve směřování a přiblížit trvalou uměleckou hodnotu děl, která mají význam i pro dnešní socialistickou společnost". V prvním oddíle je nastíněn rozvoj demokratické literatury a podrobně pojednáno o V. Hálkovi, K. Světlé a J. Nerudovi, v druhém objasněna diferenciace literatury v období nástupu dělnického hnutí a samostatné kapitoly věnovány Sv. Čechovi, J. Vrchlickému, J.V. Sládkovi a J. Arbesovi, v oddíle třetím ukázáno, jak se v literatuře odráží krize buržoazní společnosti a zvláštní výklad věnován dílu A. Jiráska, K.V. Raise, A. Staška, J.S. Machara a A. Sovy.
Román ze sklonku druhé světové války založený na skutečné události. Zavádí na jižní Moravu. Když se přiblíží fronta k vesnici s lignitovými doly, vyzvou havíři vesničany, aby se uchýlili pod zem. Ukáže se však, že doba pobytu v podzemí bude delší než se čekalo. Se zásobovacímipotížemi přibývá i krajních situací. Projevuje se nejen sobectví, ale i obětavost.