Herec Josef Vinklář je důvěrně známý širokému publiku z divadelních jevišť, televizní obrazovky i filmového plátna. V knize vzpomíná na život (nejen) u divadla, i když především k herecké práci se váže většina jeho vzpomínek. Popisuje cestu od svých divadelních začátků u divadla V+W, přes své více než třicetileté angažmá v Realistickém divadle až po Národní divadlo.
"Les Miserables" is a magisterial work which is rich in both character portrayal and meticulous historical description. site accessed 03/06/2013 http://www.booktopia.com.au/les-miserables-victor-hugo/prod9781853260858.html.
Deziluzivní obraz polistopadové společnosti. Jeho outsiderský hrdina pracuje jako vyhazovač v erotickém klubu v severních Čechách a pohybuje se v demoralizovaném světě násilí, prostituce a organizovaného zločinu, kde platí právo silnějšího a jednoduchý systém vzájemných protislužeb; přestože Dušek využívá podobných textových prostředků, nedosahuje román upřímné syrovosti výpovědi jeho „karlínských“ próz.
Tři knihy aforismů první byla věnována ženám, mužům a lásce, druhá přátelství, manželství a životu a třetí pak umění, vzdělání a moudrosti. Kniha citátů nazvaná Velký aforistikon je souborným a rozšířeným vydáním zmíněných knih.
Podle románu Alaxandra Dumase převyprávěl Václav Dušek. Strhující příběh pomsty Edmonda Dantese od jeho útěku z vězení v hrozivé pevnosti na ostrově If až po dokonalý, rafinovaný plán, jak po mnoha letech zničit ty, kteří mu vzali nejlepší léta jeho života, svobodu, snoubenku, otce a čest. Převyprávěná a zkrácená verze
Autobiograficky laděné vyprávění o příbězích party karlínských kluků, kteří prožívají bouřlivá léta dospívání bez dostatečného zájmu a péče dospělých. Chlapci se při svém osobitém podnikání dostávají do řady sporných situací, které v mnoha případech překračují hranici zákona. Autorovy vzpomínky na léta prožitá v pavlačovém domě na pražské periferii mají autentickou atmosféru, kterou ještě zvýrazňuje účelově použitý slang.
This highly acclaimed study of the social sciences critiques the ascendant "schools" of sociology in this country and reassesses the tradition of classic sociological analysis.
Hrdina románu, který se koncem padesátých let pohybuje po severních Čechách, má problémy s tehdejšími poměry, s malicherností a tupostí místních funkcionářů.
“Tutte le famiglie felici si somigliano; ogni famiglia infelice lo è a modo proprio” “Qual è il vero peccato di Anna, quello che non si può perdonare e che la fa consegnare alla vendetta divina? È la sua prorompente vitalità, che cogliamo in lei fin dal primo momento, da quando è appena scesa dal treno di Pietroburgo, il suo bisogno d’amore, che è anche inevitabilmente repressa sensualità; è questo il suo vero, imperdonabile peccato. Una scoperta allusione alla sotterranea presenza nel suo inconscio della propria colpevolezza è il sogno, minaccioso come un incubo che ritorna spesso nel sonno o nelle veglie angosciose, del vecchio contadino che rovista in un sacco borbottando, con l’erre moscia, certe sconnesse parole in francese: Il faut le battre le fer, le broyer, le pétrir [...]. Il ferro che il vecchio contadino vuole battere, frantumare, lavorare, cioè distruggere, è la stessa vitalità, il desiderio sessuale, l’amore colpevole e scandaloso di Anna; e così essa lo sente e lo intende come la colpa che la condanna[...]. Ed è quel vecchio a farle improvvisamente comprendere cosa deve fare: distruggere quella vitalità, e cioè distruggere se stessa per espiare la sua colpa.” Dalla Postfazione di Gianlorenzo Pacini
Dove sta la magia? Nella forza del plot? Nella qualità possente dello scenario storico che è in grado di evocare? Nella suspense? Forse, più di tutto, nella gioia del raccontare. Questo capolavoro dell’intrigo cattura a ogni pagina il lettore, lo spiazza, lo depista, lo inganna e lo rende complice, per poi coinvolgerlo in uno strabiliante “effetto meraviglia”. A partire dal titolo: non solo I tre moschettieri sono quattro, ma – come ha osservato Umberto Eco – il romanzo è palesemente “la storia del quarto”, di d’Artagnan, che è l’assoluto protagonista non solo di questo libro, ma degli altri due che seguiranno: Vent’anni dopo e Il visconte di Bragelonne. “Immaginatevi un Don Chisciotte a diciott’anni”: è questo il primo impatto del lettore con d’Artagnan, e attorno a questo virtuoso della spada, a questo campione di lealtà, di dedizione assoluta alla regina, si dipanerà la storia dei tre romanzi, la storia di una vita. L’altra figura decisiva, antagonistica, è Milady, quintessenza dell’inganno, maschera erotica della perfidia e del tradimento, di cui porta il segno indelebile inciso nelle carni. C’era bisogno di una nuova edizione dei Tre moschettieri per riportare il romanzo all’altezza della sua scrittura: attraverso una nuova traduzione che unisce rigore e respiro narrativo, un’Introduzione del più grande studioso vivente di Dumas e un dettagliatissimo Dizionario dei personaggi.
Dne 20. listopadu 1945 byl v Norimberku zahájen nejvýznamnější proces německých dějin. Během 218 dní bylo vyslechnuto 240 svědků a sepsáno 16 000 stran protokolu. Na konci tohoto velkého zúčtování s nacionálním socialismem padlo 12 rozsudků smrti. Obžalován byl i zločinný systém, jenž naprosto popíral mezinárodní právní normy. Dodnes stále živé debaty o úloze tribunálu pro válečné zločince v Den Haagu a o projektu mezinárodního trestního soudu k potrestání zločinu genocidy propůjčují této knize nebývalou aktuálnost.
Kniha obsahuje 13 povídek z městského prostředí. Pan spravedlnost je příběh o René R., talentovaném člověku, který se díky nedostatku trpělivosti stal závistivým a škodoradostným. Svůj neúspěch si kompenzoval posíláním anonymních dopisu.
Syrový a velice expresivní obraz života v severní části někdejších Sudet v 60. letech. Flákači výrazně narušují obligatorní představu o „zlatých“ šedesátých, která měla jinou podobu ve velkých městech a jinou právě v této části naší země, odkud bylo po válce odsunuto původní německé obyvatelstvo a která zažila několik vln nájezdů dobrodruhů a zlatokopů. Teprve po jejich působení začala ona proměna téhle severní kóty. Bez ohledu na lidi a přírodu se zde začalo s mohutnou těžbou v povrchových i hlubinných dolech, uhlí padaly za oběť vesnice i celá města, rozpoutala se urputná výstavba betonárek a elektráren, spaloven, parovodů, chemického průmyslu, severní kraje polykaly stovky a tisíce nových obyvatel – ber kde ber, brigádníci se často rekrutovali z řad bývalých trestanců, životních ztroskotanců a dobrodruhů nejtěžšího kalibru.
Kniha vychází za finančního přispění Literárního grantu DILIA.
Hlavním hrdinou knihy je Tadeáš Falk, který se oženil s Bárou. Ta do manželství přivedla dcerku Berušku. Tadeáš má dcerku velmi rád. Ale ona se s ním nebaví, se vším utíká za maminkou. Tadeáš pracuje jako řidič na jatkách. Na dovolenou jede s Beruškou sám, neboť Bára onemocní a musído nemocnice. Jedou na chatu do hor, kam chodíval jako tramp. Tady mu Beruška poprvé řekne „táto“ a už by ho za nikoho jiného nevyměnila. V této době se ozval její pravý táta, který by ji rád viděl, poněvadž se v něm probudilo „otcovství“. Tadeáš však tvrdě bojuje proti střetnutí Berušky s „tátou“. Bára se brzy uzdraví a do hor k tetě, kde Beruška dosud vyrůstala odjedou všichni tři. Ve městě se jim nelíbí, proto se k tetě nastěhují natrvalo. Tadeáš tam vede poprvé Berušku do školy.
Román zachycuje dětství a dospívání v 50. letech v rozvrácené rodině „nepřítele socialismu“, v internátě hornických učňů a na vojně. Napsán byl v 80. letech, avšak vyšel až na konci přestavbového uvolnění, těsně před revolucí, a proto nebyl kriticky doceněn. Hrdinou je Matouš Toner, kluk z pražského Karlína, jehož dětství končí otcovým odsouzením do pracovního tábora. Matouš se nikdy nedozví důvody tohoto osudu, ale jeho touha po spravedlnosti se stává silnou motivací. Držet slovo a pomáhat kamarádům pro něj představuje zásadní hodnoty. Dívky v jeho životě ho rovněž ovlivňují. Matouš se neustále ocitá v konfliktech, ať už jde o brutalitu vrstevníků vůči slabším, faleš ředitele učiliště, farizejství vychovatelů či funkcionářů svazu mládeže. Tyto situace ho vedou k vzpouře. Autor román dopsal v roce 1982 a trvalo sedm let, než se dostal k čtenářům. Konflikty Matouše Tonera vyjadřují společenskou zkušenost jeho generace z 50. a počátku 60. let. Matouš je také příslušníkem rodu dalšího Duškova literárního hrdiny, Tadeáše Falka, známého z jiných děl.
Tři příběhy o cestách po Číně očima tří autorů, kteří putovali společně s kapelou Hradišťan. Každý autor píše odlišnou formou o událostech, které v této vzdálené zemi zažil – o atmosféře země, její historii, tradicích i o každodenním životě jejích obyvatel.
Kniha ukazuje špionážní službu jako běžně používanou složku dějinného dění "bez jakéhokoli idealizování, ale také bez paušalizujících odsudků". Intriky, spiknutí, tajné služby, špionáž, autentické příběhy. Doslov napsal dr. Břetislav Tvarůžek. Vydání I.
Román, námětem opět život mladých lidí, jazyk je hovorový, často i vulgární. Vypravěč Tadeáš „se dostává na scestí a upíná se k bezcharakternímu povaleči. Teprve pod dojmem první lásky k mladé dívce nachází správnou cestu“: Vyhodí z učení, odchází z domova a žije na ulici. Záhy potkává mladíka s přezdívkou Delfín a dívku Moniku, která utekla z domova pro mládež. Jenže Delfín Monu vydá policii. Tadeáš za to svého druha nenávidí a porve se s ním
Román o mladíkovi, kterého plně prožitá láska k dívce vyvede z prostředí party mladých, pohybujících se na hranici zločinu, a pomůže mu zakotvit v činorodém, čestném životě.
Po prvních dvou svazcích nazvaných Aforismy, bonmoty, citáty o ženách o mužích a o lásce a Aforismy, bonmoty, citáty o přátelství, o manželství a o životě, vychází třetí, závěrečný svazek, ve kterém se autor soustředil na umění, vzdělání a moudrost.
Autor sleduje a faktograficky dokládá vývoj politicko-ekonomických machinací ve vodním hospodářství v 90. letech od založení akciových společností Povodí Vltavy, Odry, Labe, Moravy a Ohře až po návrat vodohospodářského majetku zpět do rukou státu.
Václav Dušek se sbírá a časopisecky publikuje aforismy od poloviny 60. let. Výběr ze své rozsáhlé sbírky vydal v devadesátých letech ve dvou knihách: Veselý aforistikon a Aforistikon. Tím však svou sbírku zdaleka nevyčerpal. Po prvním svazku aforismů s názvem Aforismy, bonmoty, citáty o ženách, o mužích a o lásce, vychází svazek druhý, tentokrát věnovaný přátelství, manželství a životu.
Autor sbírá a časopisecky publikuje aforismy od šedesátých let. Výběr ze své rozsáhlé sbírky vydal v devadesátých letech ve dvou knihách: Veselý aforistikon a Aforistikon. Tím však svou sbírku zdaleka nevyčerpal, a tak vznikl nový projekt, jehož první část právě držíte v ruce.