Maggiori informazioni sul libro
Kniha významného historika, jenž postupně působil na nejprestižnějších univerzitách (Harvardově, v Oxfordu, v Cambridge, na Kolumbijské univerzitě v New Yorku…), podává podrobné a historicky precizní vylíčení vývoje od korunovace Ludvíka XVI. v roce 1775 po Robespierrovu popravu a nástup „thermidorské reakce“ 28. července 1794. Ve vědomém protikladu k hlavním tendencím současné historiografie (a naopak v návaznosti na obvyklý styl 19. století, ovšem bez tehdejší ideologizace) nabízí Schama souvislé vyprávění zaměřené na konání konkrétních jednotlivců, u nichž se snaží pochopit jejich pohnutky a cíle. Akademicky činný historik si obvykle něco podobného stěží dovolí, protože by se vystavil obvinění ze spekulace, a populárním autorům zase schází potřebná erudice, přístup k pramenům a schopnost poměřovat spolehlivost různých svědectví. Schama tu využívá svého „nedotknutelného“ postavení na vrcholu univerzitního žebříčku – ovšem ve prospěch čtenáře, jehož cílem není hromadit informace, nýbrž pochopit minulost.
Acquisto del libro
Občané: Kronika Francouzské revoluce, Simon Schama
- Lingua
- Pubblicato
- 2004
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Copertina rigida),
- Condizioni del libro
- Danneggiato
- Prezzo
- 23,15 €
Metodi di pagamento
Qui potrebbe esserci la tua recensione.
- Lingua
- Ceco
- Autori
- Simon Schama
- Editore
- Prostor
- Pubblicato
- 2004
- Formato
- Copertina rigida
- ISBN10
- 8072601113
- ISBN13
- 9788072601110
- Serie
- Tag
- Saggistica, Scienze sociali, Tema stórico, Storia, Scienze politiche & Politica, Politica, Francia, Storia d'Europa, Grande rivoluzione francese (1789-1799)
- Prima pubblicazione
- 1989
- Titolo originale
- Citizens: Chronicle of the French Revolution
- Valutazione
- 4 su 5
- Descrizione
- Kniha významného historika, jenž postupně působil na nejprestižnějších univerzitách (Harvardově, v Oxfordu, v Cambridge, na Kolumbijské univerzitě v New Yorku…), podává podrobné a historicky precizní vylíčení vývoje od korunovace Ludvíka XVI. v roce 1775 po Robespierrovu popravu a nástup „thermidorské reakce“ 28. července 1794. Ve vědomém protikladu k hlavním tendencím současné historiografie (a naopak v návaznosti na obvyklý styl 19. století, ovšem bez tehdejší ideologizace) nabízí Schama souvislé vyprávění zaměřené na konání konkrétních jednotlivců, u nichž se snaží pochopit jejich pohnutky a cíle. Akademicky činný historik si obvykle něco podobného stěží dovolí, protože by se vystavil obvinění ze spekulace, a populárním autorům zase schází potřebná erudice, přístup k pramenům a schopnost poměřovat spolehlivost různých svědectví. Schama tu využívá svého „nedotknutelného“ postavení na vrcholu univerzitního žebříčku – ovšem ve prospěch čtenáře, jehož cílem není hromadit informace, nýbrž pochopit minulost.