Bookbot

Dopis o toleranci

Valutazione del libro

Maggiori informazioni sul libro

Dopis o toleranci je nejdůležitější ze čtyř listů, které slavný anglický myslitel 17. století John Locke věnoval tématu, jež až dodneška zaujímá politiky, filosofy i laické čtenáře. Je odpovědí na projevy náboženské a politické nesnášenlivosti doby, v níž vznikl (1689), neztratil však nic ze své naléhavosti. Locke v tomto díle spojil empirický pohled na lidskou společnost s vírou v existenci přirozeného zákona, který Bůh vložil v řád světa, aby umožnil lidem žít v rozumném společenství. Takové společenství je však třeba prakticky zabezpečit. Locke přichází s ohromující myšlenkou: je nutné přísně oddělit veřejný zájem od zájmu soukromého. Víra a různé formy náboženství, jakož i jejich praktické projevy v podobě jednotlivých církví a sekt, představují zájem soukromý, do něhož nesmí stát nijak zasahovat. Církve zase nesmí pod žádnou záminkou zasahovat do záležitostí veřejných.

Acquisto del libro

Dopis o toleranci, Peter Horák, John Locke

Lingua
Pubblicato
2000
Rilegatura
(In brossura)
Ti avviseremo via email non appena lo rintracceremo.

Metodi di pagamento

3,9
Molto buono
2483 Valutazioni

Qui potrebbe esserci la tua recensione.

Titolo
Dopis o toleranci
Lingua
Ceco
Editore
Atlantis
Pubblicato
2000
Formato
In brossura
ISBN10
8071082023
ISBN13
9788071082026
Serie
Valutazione
3,85 su 5
Descrizione
Dopis o toleranci je nejdůležitější ze čtyř listů, které slavný anglický myslitel 17. století John Locke věnoval tématu, jež až dodneška zaujímá politiky, filosofy i laické čtenáře. Je odpovědí na projevy náboženské a politické nesnášenlivosti doby, v níž vznikl (1689), neztratil však nic ze své naléhavosti. Locke v tomto díle spojil empirický pohled na lidskou společnost s vírou v existenci přirozeného zákona, který Bůh vložil v řád světa, aby umožnil lidem žít v rozumném společenství. Takové společenství je však třeba prakticky zabezpečit. Locke přichází s ohromující myšlenkou: je nutné přísně oddělit veřejný zájem od zájmu soukromého. Víra a různé formy náboženství, jakož i jejich praktické projevy v podobě jednotlivých církví a sekt, představují zájem soukromý, do něhož nesmí stát nijak zasahovat. Církve zase nesmí pod žádnou záminkou zasahovat do záležitostí veřejných.