Bookbot

Homo oeconomicus evropského feudalismu

Valutazione del libro

Maggiori informazioni sul libro

Předtím, než se ekonomie emancipovala, žila šťastně jako podmnožina mravní filozofie, vzdálená moderní představě ekonomie jako matematicky-alokativní vědy, která si již dávno mravní otázky neklade. Snahu o redukci člověka na výrobní a konzumní jednotku model homo oeconomicus běžně demonstroval ve varovných společenských utopiích. Středověk se svým feudalismem v rozhodující části svého vývoje byl jiný. Teologové tolik neusilovali teoreticky pochopit hospodářskou praxi jako spíš ji ovlivňovat, podřizovat ji nábožensko-etickým ideálům a řešit otázky tvorby ceny ve světle metafyzického problému. Společnost byla v jejich očích duchovním organismem, nikoliv ekonomickým mechanismem. Představa ekonomického člověka je jednou z mnoha stran racionalizace politiky, založené na nutnosti zdůrazňovat jednu tuto složku. Snahou této historické studie je zdůvodnění a historické schválení středověkých a poststředověkých historických škol hospodářského myšlení jako interpretací doby i jako příspěvku k trvale cennému souboru hospodářských generalizací.

Pubblicazione

Acquisto del libro

Homo oeconomicus evropského feudalismu, Jiří Bílý

Lingua
Pubblicato
2014
product-detail.submit-box.info.binding
(In brossura),
Condizioni del libro
In buone condizioni
Prezzo
14,49 €

Metodi di pagamento

3,0
Ok
1 Valutazioni

Qui potrebbe esserci la tua recensione.

Lingua
Ceco
Pubblicato
2014
Formato
In brossura
Pagine
416
ISBN10
8073805146
ISBN13
9788073805142
Serie
Valutazione
3 su 5
Descrizione
Předtím, než se ekonomie emancipovala, žila šťastně jako podmnožina mravní filozofie, vzdálená moderní představě ekonomie jako matematicky-alokativní vědy, která si již dávno mravní otázky neklade. Snahu o redukci člověka na výrobní a konzumní jednotku model homo oeconomicus běžně demonstroval ve varovných společenských utopiích. Středověk se svým feudalismem v rozhodující části svého vývoje byl jiný. Teologové tolik neusilovali teoreticky pochopit hospodářskou praxi jako spíš ji ovlivňovat, podřizovat ji nábožensko-etickým ideálům a řešit otázky tvorby ceny ve světle metafyzického problému. Společnost byla v jejich očích duchovním organismem, nikoliv ekonomickým mechanismem. Představa ekonomického člověka je jednou z mnoha stran racionalizace politiky, založené na nutnosti zdůrazňovat jednu tuto složku. Snahou této historické studie je zdůvodnění a historické schválení středověkých a poststředověkých historických škol hospodářského myšlení jako interpretací doby i jako příspěvku k trvale cennému souboru hospodářských generalizací.