Maggiori informazioni sul libro
Matka Vladimíry Čerepkové, Ruska, nikdy neprozradila, kdo byl jejím otcem. Její dětství bylo poznamenáno násilím a pobyty v dětských domovech, odkud unikala skrze poezii, malování a pokusy o sebevraždu. Její talent objevil básník František Hrubín a ve svých sedmnácti letech se proslavila v pražské vinárně Viola, kde se setkala s Allenem Ginsbergem. Juraj Jakubisko o ní natočil film. Žila naplno, bez stálého domova a zaměstnání, s básněmi a potkanem Arturem. Poslední chvíle strávila s Václavem Hrabětem, dalším českým beatnickým umělcem. Po sovětské invazi emigrovala do Paříže, kde se nikdy nenaučila francouzsky a žila bez dokladů. Vydala šest knih poezie, měla mnoho avantýr a dvě velké lásky, a několik let strávila v hippies komunitě. Ošetřovala nemocného spisovatele Jana Čepa a uklízela u Jiřího Koláře. V posledním období života byla po boku muže o dvacet dva let mladšího. O své minulosti a těžkém dětství téměř nemluvila. V roce 2012, během rozhovoru s novinářkou Alicí Horáčkovou, netušila, že to bude její poslední rozhovor. V knize vzpomíná na Vladimíru dvacítka jejích přátel, nepřátel, milenců, psychiatrů a kolegů, včetně Juraje Jakubiska, Vráti Brabence, Inky Machulkové a Pavla Landovského.
Acquisto del libro
Vladimíra Čerepková: Beatnická femme fatale, Alice Horáčková
- Lingua
- Pubblicato
- 2014
Metodi di pagamento
Qui potrebbe esserci la tua recensione.
- Lingua
- Ceco
- Autori
- Alice Horáčková
- Editore
- Argo
- Pubblicato
- 2014
- Pagine
- 412
- ISBN10
- 8025713598
- ISBN13
- 9788025713594
- Serie
- Tag
- Saggistica, Storie vere, Biografie, Autobiografie e memorie, Donne, Biografie di donne, Magnesia Litera, Beatnik, Donne ceche
- Valutazione
- 4,55 su 5
- Descrizione
- Matka Vladimíry Čerepkové, Ruska, nikdy neprozradila, kdo byl jejím otcem. Její dětství bylo poznamenáno násilím a pobyty v dětských domovech, odkud unikala skrze poezii, malování a pokusy o sebevraždu. Její talent objevil básník František Hrubín a ve svých sedmnácti letech se proslavila v pražské vinárně Viola, kde se setkala s Allenem Ginsbergem. Juraj Jakubisko o ní natočil film. Žila naplno, bez stálého domova a zaměstnání, s básněmi a potkanem Arturem. Poslední chvíle strávila s Václavem Hrabětem, dalším českým beatnickým umělcem. Po sovětské invazi emigrovala do Paříže, kde se nikdy nenaučila francouzsky a žila bez dokladů. Vydala šest knih poezie, měla mnoho avantýr a dvě velké lásky, a několik let strávila v hippies komunitě. Ošetřovala nemocného spisovatele Jana Čepa a uklízela u Jiřího Koláře. V posledním období života byla po boku muže o dvacet dva let mladšího. O své minulosti a těžkém dětství téměř nemluvila. V roce 2012, během rozhovoru s novinářkou Alicí Horáčkovou, netušila, že to bude její poslední rozhovor. V knize vzpomíná na Vladimíru dvacítka jejích přátel, nepřátel, milenců, psychiatrů a kolegů, včetně Juraje Jakubiska, Vráti Brabence, Inky Machulkové a Pavla Landovského.