Maggiori informazioni sul libro
Friedrichu Nietzschemu, později uznávanému za jednoho z největších filosofických duchů 19. století, bylo 28 let, když v roce 1872 spatřila světlo světa jeho prvotina Zrození tragédie z ducha hudby. V té době působil již několik let jako profesor klasické filologie na univerzitě v Basileji. V jeho raném díle se spojuje několik vlivů: kulturní zájem, jenž ho v umělecké tvorbě nechává sledovat střetávání dvou živlů, apollinského a dionýského, pokus o nové pojetí řeckého starověku oproti klasicistnímu zdůrazňování řecké „harmonie“, vliv Schopenhauerovy filosofie vůle a takřka nábožná úcta k Richardu Wagnerovi, Nietzscheho osobnímu příteli, jemuž je Zrození tragédie věnováno a k němuž se v závěru knihy autor přímo obrací. Působení apollinského a dionýského principu se Nietzsche snaží ukázat na řecké tragédii, která je podle něj prolnutím obou uměleckých sfér a vrcholí tam, kde je nejsilnější účast podvědomí, hudby a dávné tradice – u Aischyla. Naopak rozkladně na tragédii působí prvek rozumářský a protihudební, jenž Nietzsche nachází u Euripida, ovlivněného Sókratovou dialektikou. I současnou kulturu proto vyzývá k opuštění apollinské snovosti a ponoření do opojení, jež přináší šílenství boha Dionýsa. Přeložil a doslovem opatřil Otokar Fischer.
Acquisto del libro
Zrození tragédie, čili, Hellénství a pesimismus, Friedrich Wilhelm Nietzsche, Otokar Fischer
- Lingua
- Pubblicato
- 2008
- product-detail.submit-box.info.binding
- (In brossura),
- Condizioni del libro
- In ottime condizioni
- Prezzo
- 9,99 €
Metodi di pagamento
Qui potrebbe esserci la tua recensione.
- Lingua
- Ceco
- Editore
- Vyšehrad
- Pubblicato
- 2008
- Formato
- In brossura
- ISBN10
- 8070219203
- ISBN13
- 9788070219201
- Serie
- Ritiro
- Krystal
- Valutazione
- 4 su 5
- Descrizione
- Friedrichu Nietzschemu, později uznávanému za jednoho z největších filosofických duchů 19. století, bylo 28 let, když v roce 1872 spatřila světlo světa jeho prvotina Zrození tragédie z ducha hudby. V té době působil již několik let jako profesor klasické filologie na univerzitě v Basileji. V jeho raném díle se spojuje několik vlivů: kulturní zájem, jenž ho v umělecké tvorbě nechává sledovat střetávání dvou živlů, apollinského a dionýského, pokus o nové pojetí řeckého starověku oproti klasicistnímu zdůrazňování řecké „harmonie“, vliv Schopenhauerovy filosofie vůle a takřka nábožná úcta k Richardu Wagnerovi, Nietzscheho osobnímu příteli, jemuž je Zrození tragédie věnováno a k němuž se v závěru knihy autor přímo obrací. Působení apollinského a dionýského principu se Nietzsche snaží ukázat na řecké tragédii, která je podle něj prolnutím obou uměleckých sfér a vrcholí tam, kde je nejsilnější účast podvědomí, hudby a dávné tradice – u Aischyla. Naopak rozkladně na tragédii působí prvek rozumářský a protihudební, jenž Nietzsche nachází u Euripida, ovlivněného Sókratovou dialektikou. I současnou kulturu proto vyzývá k opuštění apollinské snovosti a ponoření do opojení, jež přináší šílenství boha Dionýsa. Přeložil a doslovem opatřil Otokar Fischer.