Maggiori informazioni sul libro
Kniha, která prostřednictvím vzpomínek jediného člověka zachycuje velkou část naší novodobé historie. Začíná v zákopech první světové války, pokračuje obdobím budování prvního samostatného státu Čechů a Slováků, deziluzí z Mnichova a hrůzou následujících sedmi let, poválečnýmnadšením a novými iluzemi, jejich bolestnou ztrátou o tři roky později, absurdní temnotou padesátých let a naivními nadějemi Pražského jara. Následuje zamřelé teploučko normalizace... Život vypravěče skončil v roce 1985. Na jeden lidský osud je toho dost a dost, i když jde o osud člověka opravdu neobyčejného. Snad právě proto jsou memoáry Jiřího Hejdy, ačkoli v nich několikrát opakuje „žil jsem zbytečně“, jakoby podsvíceny neuhasitelným optimismem.
Acquisto del libro
Žil jsem zbytečně, Jiří Hejda
- Lingua
- Pubblicato
- 2010
Metodi di pagamento
Qui potrebbe esserci la tua recensione.
- Titolo
- Žil jsem zbytečně
- Lingua
- Ceco
- Autori
- Jiří Hejda
- Editore
- Machart
- Pubblicato
- 2010
- Serie
- Tag
- Saggistica, Scienze sociali, Tema stórico, Storia, Storie vere, Biografie, Scienze politiche & Politica, Politica, Autobiografie e memorie, Storia ceca & slovacca, XX Secolo, Regali per il nonno, Memorie, Cecoslovacchia, Anni '50 del XX secolo, Prima Repubblica, 1918-1938, Crimini del comunismo, Prigionieri politici, Normalizzazione (1969-1989), Processi politici, Persecuzione politica
- Valutazione
- 4,6 su 5
- Descrizione
- Kniha, která prostřednictvím vzpomínek jediného člověka zachycuje velkou část naší novodobé historie. Začíná v zákopech první světové války, pokračuje obdobím budování prvního samostatného státu Čechů a Slováků, deziluzí z Mnichova a hrůzou následujících sedmi let, poválečnýmnadšením a novými iluzemi, jejich bolestnou ztrátou o tři roky později, absurdní temnotou padesátých let a naivními nadějemi Pražského jara. Následuje zamřelé teploučko normalizace... Život vypravěče skončil v roce 1985. Na jeden lidský osud je toho dost a dost, i když jde o osud člověka opravdu neobyčejného. Snad právě proto jsou memoáry Jiřího Hejdy, ačkoli v nich několikrát opakuje „žil jsem zbytečně“, jakoby podsvíceny neuhasitelným optimismem.









