Parametri
Maggiori informazioni sul libro
Je svět bez práce hrozbou, nebo nadějí? Práce je pro člověka trestem, nebo privilegiem? V moderním pojetí se práce stává výsadou, která umožňuje tvořit dějiny a utvářet vlastní podstatu. Odevzdáním produktů činnosti vítězům v boji o uznání se lidé vzdávají svých životních sil pro fyzické přežití, což vede k pocitu odcizení. Práce, jak ji známe, je nesnesitelný proces, kde denně obětujeme čas a energii za mzdu, což nás nenaplňuje. Tento převrat seberealizace v sebepopření je důsledkem dělby práce v třídní společnosti. Osvobození práce se spojovalo s odstraněním třídní nerovnosti, přičemž kultura měla být důkazem možnosti svobodné kreativní práce. Avšak kulturní průmysl vtěsňuje imaginaci do logiky směny a konzumní život kolonizuje volný čas. Všechno musí být podrobeno kalkulaci zisku, včetně spánku. Autonomní sféry kultury se staly průmyslovými odvětvími, a estetizace každodennosti se rozšířila na všechny oblasti života. Boj proti odcizené práci skončil Pyrrhovým vítězstvím, kde se kreativita stala součástí výrobního procesu. S postupující automatizací se blíží vize světa bez pracovních příležitostí, což někteří vidí jako šanci na osvobození od nutnosti námezdné práce. Tato svoboda však může vést k individuální kratochvíli bez dopadu na životní podmínky.
Acquisto del libro
Podmínky nemožnosti III–VII – Práce zahálky, Václav Magid
- Lingua
- Pubblicato
- 2018
- product-detail.submit-box.info.binding
- (In brossura)
Metodi di pagamento
Ancora nessuna valutazione.
- Lingua
- Ceco
- Autori
- Václav Magid
- Editore
- Centrum pro současné umění
- Pubblicato
- 2018
- Formato
- In brossura
- ISBN10
- 8090691528
- ISBN13
- 9788090691520
- Tag
- Saggistica, Arte / Cultura, Arte
- Descrizione
- Je svět bez práce hrozbou, nebo nadějí? Práce je pro člověka trestem, nebo privilegiem? V moderním pojetí se práce stává výsadou, která umožňuje tvořit dějiny a utvářet vlastní podstatu. Odevzdáním produktů činnosti vítězům v boji o uznání se lidé vzdávají svých životních sil pro fyzické přežití, což vede k pocitu odcizení. Práce, jak ji známe, je nesnesitelný proces, kde denně obětujeme čas a energii za mzdu, což nás nenaplňuje. Tento převrat seberealizace v sebepopření je důsledkem dělby práce v třídní společnosti. Osvobození práce se spojovalo s odstraněním třídní nerovnosti, přičemž kultura měla být důkazem možnosti svobodné kreativní práce. Avšak kulturní průmysl vtěsňuje imaginaci do logiky směny a konzumní život kolonizuje volný čas. Všechno musí být podrobeno kalkulaci zisku, včetně spánku. Autonomní sféry kultury se staly průmyslovými odvětvími, a estetizace každodennosti se rozšířila na všechny oblasti života. Boj proti odcizené práci skončil Pyrrhovým vítězstvím, kde se kreativita stala součástí výrobního procesu. S postupující automatizací se blíží vize světa bez pracovních příležitostí, což někteří vidí jako šanci na osvobození od nutnosti námezdné práce. Tato svoboda však může vést k individuální kratochvíli bez dopadu na životní podmínky.