Maggiori informazioni sul libro
Pár hodin po svatebním obřadu "vrátil" Bayardo San Román svou nevěstu jejím rodičům: krásná Angela nebyla pannou. Rodina ji přinutila prozradit jméno milence a její bratři se zařekli, že Santiaga Nasara za zhanobení sestry zabijí. Všichni v městečku tuší, že k vraždě dojde, ale nikdo poroti tomu nic nepodnikne... Proč? Vyprávění se obrací nikoli k odsouzení dvou vrahů, ale k odsouzení společnosti, která to strpí. Kroniku ohlášené smrti nekoncipoval Márquez jako kriminální román v tradičním smyslu. O vraždě se sice dovídáme už na první stránce, ale nevysvobodí nás to z účasti na osudu zavražděného, o němž víme, že je obětí předsudků a svatouškovské pseudomorálky. V tragickém příběhu kolektivní viny poznáváme sami sebe: i my denně přihlížíme působení zla, a i když s ním nesouhlasíme; i my podléháme strachu, pohodlí, lhostejnosti a mravní ochablosti...
Acquisto del libro
Kronika ohlášené smrti, Gabriel García Márquez, Eduard Hodoušek
- Lingua
- Pubblicato
- 2021
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Copertina rigida)
Metodi di pagamento
Qui potrebbe esserci la tua recensione.
- Titolo
- Kronika ohlášené smrti
- Lingua
- Ceco
- Editore
- Odeon
- Pubblicato
- 2021
- Formato
- Copertina rigida
- Pagine
- 96
- ISBN10
- 8020720529
- ISBN13
- 9788020720528
- Serie
- Tag
- Narrativa, Classici, Amore, Famiglia, Relazioni, Scuola, Omicidi, Morte, Società, Adattato in un film, Novelletti, Letteratura spagnola, Vendetta, Realismo magico, Sposalizi, Letteratura ispanoamericana, Crimini e reati, America del Sud, Usanze e tradizioni, America Latina, Destini umani, Colombia, Letteratura colombiana, Verginità, Macondo
- Prima pubblicazione
- 1981
- Titolo originale
- Crónica de una muerte anunciada
- Valutazione
- 4 su 5
- Descrizione
- Pár hodin po svatebním obřadu "vrátil" Bayardo San Román svou nevěstu jejím rodičům: krásná Angela nebyla pannou. Rodina ji přinutila prozradit jméno milence a její bratři se zařekli, že Santiaga Nasara za zhanobení sestry zabijí. Všichni v městečku tuší, že k vraždě dojde, ale nikdo poroti tomu nic nepodnikne... Proč? Vyprávění se obrací nikoli k odsouzení dvou vrahů, ale k odsouzení společnosti, která to strpí. Kroniku ohlášené smrti nekoncipoval Márquez jako kriminální román v tradičním smyslu. O vraždě se sice dovídáme už na první stránce, ale nevysvobodí nás to z účasti na osudu zavražděného, o němž víme, že je obětí předsudků a svatouškovské pseudomorálky. V tragickém příběhu kolektivní viny poznáváme sami sebe: i my denně přihlížíme působení zla, a i když s ním nesouhlasíme; i my podléháme strachu, pohodlí, lhostejnosti a mravní ochablosti...