Parametri
- 159pagine
- 6 ore di lettura
Maggiori informazioni sul libro
Polemický spis Genealogie morálky (1887) patří k Nietzschovým pozdním pracím. Výjimečně v něm opouští aforistickou formu a píše jej v červenci roku 1887 během pouhých tří týdnů jako své snad nejucelenější dílo. Už v předchozí knize Mimo dobro a zlo (1886), bezprostředně následující po Zarathustrovi, začíná Nietzsche pracovat na své koncepci „vůle k moci“ a zhruba v době, kdy vzniká Genealogie morálky, si Nietzsche také plně uvědomuje, že „kritika morálky“ v širším smyslu může sloužit jako způsob, jak nepřímo, ale názorně předvést, že k povaze bytí neodmyslitelně patří moc, protože k ní patří možnost změny smyslu. Zároveň si v ohlédnutí zpět uvědomuje, že z tohoto důvodu je polemika proti morálce, proti úsilí o nalezení posledního smyslu pro naše poznání i jednání, nutně tím, co spojuje různé, často velmi odlišné fáze jeho myslitelské cesty. Z tohoto hlediska je třeba číst i jeho kritiku morálky v užším slova smyslu, tj. kritiku určitého morálního ideálu.
Ci sono attualmente del libroGenealogie morálky (2019 ) in magazzino.
Acquisto del libro
Genealogie morálky, Friedrich Wilhelm Nietzsche, Věra Koubová
- Lingua
- Pubblicato
- 2019
- product-detail.submit-box.info.binding
- (In brossura),
- Condizioni del libro
- In buone condizioni
- Prezzo
- 43,99 €
Metodi di pagamento
Qui potrebbe esserci la tua recensione.
- Titolo
- Genealogie morálky
- Lingua
- Ceco
- Editore
- Oikoymenh
- Pubblicato
- 2019
- Formato
- In brossura
- Pagine
- 159
- ISBN10
- 8072983652
- ISBN13
- 9788072983650
- Tag
- Saggistica, Arte / Cultura, Scienze sociali, Temi psicologici, Tematica filosofica, Spiritualità e Religione, Letteratura tedesca, Francia, Scuola, Letteratura francese, Opere teatrali, Teorie Scientifiche, Genealogia, albero genealogico, Etica, Sviluppo, Moralità, Nihilismo
- Prima pubblicazione
- 1887
- Titolo originale
- Zur Genealogie der Moral
- Valutazione
- 4,15 su 5
- Descrizione
- Polemický spis Genealogie morálky (1887) patří k Nietzschovým pozdním pracím. Výjimečně v něm opouští aforistickou formu a píše jej v červenci roku 1887 během pouhých tří týdnů jako své snad nejucelenější dílo. Už v předchozí knize Mimo dobro a zlo (1886), bezprostředně následující po Zarathustrovi, začíná Nietzsche pracovat na své koncepci „vůle k moci“ a zhruba v době, kdy vzniká Genealogie morálky, si Nietzsche také plně uvědomuje, že „kritika morálky“ v širším smyslu může sloužit jako způsob, jak nepřímo, ale názorně předvést, že k povaze bytí neodmyslitelně patří moc, protože k ní patří možnost změny smyslu. Zároveň si v ohlédnutí zpět uvědomuje, že z tohoto důvodu je polemika proti morálce, proti úsilí o nalezení posledního smyslu pro naše poznání i jednání, nutně tím, co spojuje různé, často velmi odlišné fáze jeho myslitelské cesty. Z tohoto hlediska je třeba číst i jeho kritiku morálky v užším slova smyslu, tj. kritiku určitého morálního ideálu.