Maggiori informazioni sul libro
Monografie Mileny Lenderové zkoumá postavení žen, zejména ze středního městského stavu, v českých zemích během „dlouhého“ 19. století, přičemž zohledňuje vývoj v střední a částečně západní Evropě. Využívá pramenné podklady, osobní deníky, korespondenci, memoáry, ženský tisk a odbornou literaturu z různých oblastí. Hlavním cílem je sledovat životní cykly žen – dětství, dospívání, manželství a mateřství – a model feminity ve středních vrstvách. Pozornost je věnována postavení žen v domácnosti, hygieně, oblékání a vzdělávání, včetně přístupu k středoškolskému a univerzitnímu vzdělání. Samostatná kapitola se zaměřuje na vztah žen k umění, zahrnující spisovatelky, malířky a divadelní umělkyně. První feministky, jako Karolina Světlá a Eliška Krásnohorská, usilovaly o právo žen na vzdělání, profesi a ekonomickou nezávislost, což většina mužů odmítala. Někteří muži, jako Vojtěch Náprstek, však jejich snahy podporovali. Většina žen v té době považovala za smysl života manželství a péči o rodinu, avšak počet vzdělaných a materiálně nezávislých žen, jako jsou učitelky a lékařky, pomalu rostl. Zrušení celibátu pro učitelky v roce 1919 a získání volebního práva žen byly významnými kroky k emancipaci.
Acquisto del libro
K hříchu i k modlitbě, Milena Lenderová
- Lingua
- Pubblicato
- 2017
Metodi di pagamento
Qui potrebbe esserci la tua recensione.
- Titolo
- K hříchu i k modlitbě
- Lingua
- Ceco
- Autori
- Milena Lenderová
- Editore
- Karolinum
- Pubblicato
- 2017
- Pagine
- 352
- ISBN10
- 8024635410
- ISBN13
- 9788024635415
- Serie
- Tag
- Saggistica, Scienze sociali, Tema stórico, Storia, Donne, Storia ceca & slovacca, Sociologia, Femminismo, XIX Secolo, Storia d'Europa, Storia Ceca, Vita quotidiana, Pubblicazioni di divulgazione, Posizione della donna nella società, Società ceca
- Valutazione
- 4,55 su 5
- Descrizione
- Monografie Mileny Lenderové zkoumá postavení žen, zejména ze středního městského stavu, v českých zemích během „dlouhého“ 19. století, přičemž zohledňuje vývoj v střední a částečně západní Evropě. Využívá pramenné podklady, osobní deníky, korespondenci, memoáry, ženský tisk a odbornou literaturu z různých oblastí. Hlavním cílem je sledovat životní cykly žen – dětství, dospívání, manželství a mateřství – a model feminity ve středních vrstvách. Pozornost je věnována postavení žen v domácnosti, hygieně, oblékání a vzdělávání, včetně přístupu k středoškolskému a univerzitnímu vzdělání. Samostatná kapitola se zaměřuje na vztah žen k umění, zahrnující spisovatelky, malířky a divadelní umělkyně. První feministky, jako Karolina Světlá a Eliška Krásnohorská, usilovaly o právo žen na vzdělání, profesi a ekonomickou nezávislost, což většina mužů odmítala. Někteří muži, jako Vojtěch Náprstek, však jejich snahy podporovali. Většina žen v té době považovala za smysl života manželství a péči o rodinu, avšak počet vzdělaných a materiálně nezávislých žen, jako jsou učitelky a lékařky, pomalu rostl. Zrušení celibátu pro učitelky v roce 1919 a získání volebního práva žen byly významnými kroky k emancipaci.