Bookbot

K hříchu i k modlitbě

Žena devatenáctého století

Valutazione del libro

Parametri

  • 320pagine
  • 12 ore di lettura

Maggiori informazioni sul libro

Monografie Mileny Lenderové zkoumá postavení žen, zejména ze středního městského stavu, v českých zemích během „dlouhého“ 19. století, s ohledem na vývoj ve střední a západní Evropě. Využívá pramenné podklady jako osobní deníky, korespondenci, memoáry, ženský tisk a odbornou literaturu. Cílem je sledovat životní cykly žen – dětství, dospívání, manželství a mateřství – a model feminity ve středních vrstvách. Zvláštní pozornost je věnována ženám v domácnosti, hygieně, oblékání a vzdělávání, včetně přístupu k středoškolskému a univerzitnímu vzdělání, což se stalo aktuálním až na konci století. Kapitola se zaměřuje na vztah žen k umění, zahrnující spisovatelky, malířky a divadelní umělkyně. První feministky, jako Karolina Světlá a Eliška Krásnohorská, usilovaly o právo na slušné zacházení, vzdělání a ekonomickou nezávislost, což bylo většinou mužů odmítáno. Někteří muži, jako T. G. Masaryk, však jejich snahy podporovali. Většina žen považovala za smysl života manželství a péči o rodinu, zatímco vzdělané a materiálně nezávislé ženy, jako učitelky a lékařky, se objevovaly čím dál častěji. Celibát učitelek byl zrušen až v roce 1919, kdy Národní shromáždění mladé Československé republiky také zajistilo ženám volební právo.

Pubblicazione

Acquisto del libro

K hříchu i k modlitbě, Milena Lenderová

Lingua
Pubblicato
2016
product-detail.submit-box.info.binding
(Copertina rigida)
Non disponiamo più di questa copia specifica.
o
Visualizza l'edizione disponibile

Metodi di pagamento

4,6
Eccellente
65 Valutazioni

Qui potrebbe esserci la tua recensione.

Sottotitolo
Žena devatenáctého století
Lingua
Ceco
Editore
Karolinum
Pubblicato
2016
Formato
Copertina rigida
Pagine
320
ISBN10
8024635402
ISBN13
9788024635408
Serie
Valutazione
4,55 su 5
Descrizione
Monografie Mileny Lenderové zkoumá postavení žen, zejména ze středního městského stavu, v českých zemích během „dlouhého“ 19. století, s ohledem na vývoj ve střední a západní Evropě. Využívá pramenné podklady jako osobní deníky, korespondenci, memoáry, ženský tisk a odbornou literaturu. Cílem je sledovat životní cykly žen – dětství, dospívání, manželství a mateřství – a model feminity ve středních vrstvách. Zvláštní pozornost je věnována ženám v domácnosti, hygieně, oblékání a vzdělávání, včetně přístupu k středoškolskému a univerzitnímu vzdělání, což se stalo aktuálním až na konci století. Kapitola se zaměřuje na vztah žen k umění, zahrnující spisovatelky, malířky a divadelní umělkyně. První feministky, jako Karolina Světlá a Eliška Krásnohorská, usilovaly o právo na slušné zacházení, vzdělání a ekonomickou nezávislost, což bylo většinou mužů odmítáno. Někteří muži, jako T. G. Masaryk, však jejich snahy podporovali. Většina žen považovala za smysl života manželství a péči o rodinu, zatímco vzdělané a materiálně nezávislé ženy, jako učitelky a lékařky, se objevovaly čím dál častěji. Celibát učitelek byl zrušen až v roce 1919, kdy Národní shromáždění mladé Československé republiky také zajistilo ženám volební právo.