Maggiori informazioni sul libro
Blanka Stárková charakterizuje v doslovu povídkovou sbírku následovně: Co tyto povídky spojuje, jsou (ty tak těžko postižitelné) kvality Márquezova vypravěčství. Stavba, promyšlený rytmus věty, který nemívá o slabiku méně nebo více, paralelní děje, z nichž jeden záludně probíhá druhému příběhu za zády, návnada vždy a vždy dopředu nastražovaná čtenáři, aby chtěl-musel s autorem běžet dál... A tak se možná příliš nezmýlíme v domněnce, že víc než jeden čtenář bude číst tyto povídky, aniž by potřeboval jejich pointu, jejich rozluštění či hledal jejich přesah, a vstoupí prostě do textu, aby se jím nechal nést, a vždycky znovu z něj vystoupil s touž beznadějnou otázkou: Jak to ten člověk k ďasu dělá?
Ci sono attualmente del libroDvanáct povídek o poutnících (1996 ) in magazzino.
Acquisto del libro
Dvanáct povídek o poutnících, Gabriel García Márquez, Vladimír Medek
- Lingua
- Pubblicato
- 1996
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Copertina rigida),
- Condizioni del libro
- In buone condizioni
- Prezzo
- 5,99 €
Metodi di pagamento
Qui potrebbe esserci la tua recensione.
- Lingua
- Ceco
- Editore
- Hynek
- Pubblicato
- 1996
- Formato
- Copertina rigida
- Pagine
- 221
- ISBN10
- 8085906309
- ISBN13
- 9788085906301
- Serie
- Tag
- Narrativa, Raccolte, antologie, Racconti, Francia, Storie, Europa Meridionale, Italia, Romanzi sociali, Europa, Austria, Letteratura spagnola, Spagna, Realismo magico, Antologia, Mistica, Narrazione, Letteratura ispanoamericana, America del Sud, Esilio, America Latina, Pellegrinaggio, Colombia, Luoghi di pellegrinaggio, Pellegrini, Letteratura colombiana
- Prima pubblicazione
- 1992
- Titolo originale
- Doce cuentos peregrinos
- Valutazione
- 4,05 su 5
- Descrizione
- Blanka Stárková charakterizuje v doslovu povídkovou sbírku následovně: Co tyto povídky spojuje, jsou (ty tak těžko postižitelné) kvality Márquezova vypravěčství. Stavba, promyšlený rytmus věty, který nemívá o slabiku méně nebo více, paralelní děje, z nichž jeden záludně probíhá druhému příběhu za zády, návnada vždy a vždy dopředu nastražovaná čtenáři, aby chtěl-musel s autorem běžet dál... A tak se možná příliš nezmýlíme v domněnce, že víc než jeden čtenář bude číst tyto povídky, aniž by potřeboval jejich pointu, jejich rozluštění či hledal jejich přesah, a vstoupí prostě do textu, aby se jím nechal nést, a vždycky znovu z něj vystoupil s touž beznadějnou otázkou: Jak to ten člověk k ďasu dělá?